IMMORTAL FIGHTERS Dračí doupě

Soudce z Orientu

Filtr příspěvků:

|1||2||3||4||5||6||7|poslední(7)>>

81 31. Března 2019 23:52:47

Sandra Divoká

*********************************
Omlouvám se, že teď zdržuju. Hraju Velkého Bratra a ta hra mi bere veškerý volný čas. O víkendu skončí, tak v tom dalším týdnu ztrátu doženu a budeme pokračovat domluveným tempem

80 21. Března 2019 12:22:10

Virgil

asmína zanechá práce a trochu poodstoupí. Žárlivost kvůli pohledu...chápu, ale zrovna ona nám pomáhá tolik, že bych se raději zdržel trucování... Zlatavý Snarf mi dá na chvíli pokoj a přeleze k dívce, aby ji přivedl na jiné myšlenky. Nebo aby ji přinejmenším zabavil. Je mi jasné, že chci mít Faten přehled kdo je na jejích pozemcích, stejně tak, jako si chce udělat svůj obrázek o nás. Jistě, jsou s Maherou přítelkyně a spiklenkyně, ale vlastní názor nahradí jen máloco. Když mi dojde, že přijít sem byl vlastně jediný logický krok, uklidním se a dám se do řeči.

Jistě, na díky je brzy, ale třeba bych později neměl možnost poděkovat. Asi víte, do čeho se chci pustit a musí Vám být jasné, že tento podnik je dost nejistý. Než se rozpovídám víc, zastaví mě pohledem a začne mluvit jako tajemná kartářka. Sakra, vidíš nám až do krku? Trochu se vyděsím toho, co by mohla vidět. Je podivné, že jiní nás často odhadnou lépe, než se odhadneme my sami. Můžeme uspět... zní mi v uších. Když to slyším i z jiné strany, dodá mi to odvahu, ačkoliv nevím, jaké budou moje další kroky. Je to mnohem povzbudivější, než když o vše přemýšlím sám, ale stejně se mi svírá žaludek, když si jen představím, co mě, případně nás, čeká.

Skoro si nevšimnu, že se Faten otočí a je na odchodu, když ji Jasmína zarazí. Překvapeně sebou škubnu a zírám na ty dvě. Nic co by mi samotnému nedošlo...neřekla nám nic bližšího, jen si přišla udělat si názor. A věří nám... i to je víc, než jsme měli před pár minutami. Nakonec se ale přeci jen rozpovídá víc. Sdělí nám své pohnutky, důvody proč pomáhá... ale velmi jasně dá najevo, že pokud by se něco nezdařilo, nemůže nám více pomoci.

V další propustku jsem ani nedoufal... Zhluboka se nadechnu. Já... vlastně nevím. Další propustka nám velmi pomůže - pakliže uspěju. Informace o zadrženém mi snad sdělí Almandin i s několika podrobnostmi. Ale sám bych možná potřeboval vědět, jak probíhají soudy. Vězeň je někde držen, pak je eskortován a nakonec souzen? Veřejně, nebo v nějaké síni... dá se s jeho obviněním čekat velká eskorta? Nešlo by ho vyfouknout přímo z místa, kde ho drží? Bezmocně rozhodím rukama. Je tu příliš mnoho neznámých na to, abych mohl vymyslet plán, který bude mít alespoň malou naději na úspěch...

79 8. Března 2019 23:04:01

Phaen

Dobrý deň, odpoviem a ďalej dvojicu úplne ignorujem. Knihy okolo mňa sú najmä o alchýmii. Praktické príručky, receptáre. Rozhliadnem sa okolo a snažím sa postrehnúť, ako vlastne celá miestnosť vyzerá a čo sa tu okolo mňa nachádza. Každá lepšia knižnica predsa bude nejak rozdelená, podľa tém kníh a podobne. Zájdem za ďalší regál tak, aby som zišiel dvojici z očí. Keď vojde do miestnosti ďalší Gerdaran v sprievode knihovníka, slušne odzdravím a jediné, čo mi prebleskne hlavou je, že toľko ľudí z Gerdaru som ešte v Oriente nevidel. je nás tu až podozrivo veľa. Žeby toto bolo nejaké odkladné miesto na cudzincov? hypotetizujem, ale v Oriente by ma neprekvapilo už asi nič, ani keby tu skutočne mali len jednu miestnosť pre cudzincov.

Prezerám knihy a hľadám knihy o teórii fungovania mágie. To je to, prečo som tu a to je to, čo ma zaujíma. Mnohých kúzelníkov viac zaujíma prax, ako spraviť to alebo ono. Ako sa naučiť robiť blesky, či lietať. Ale prečo sa učiť kúzla naspamäť, ak by sme mohli pochopiť, ako fungujú, prečo sa deje to čo sa deje, mohli by sme ich poznať všetky naraz, nie? Názory rôznych odborníkov sa síce líšia, ale predsa všetko musí nejak fungovať. Tak kde je tá správna sekcia? Určite tu musí niečo byť. Predsa alchýmia má veľmi podobné zákonitosti.

Prechádzam očami jednotlivé police a názvy, mená autorov a rôzne väzby kníh. Pozorne sledujem knihy aj regále a prezriem zopár regálov. Táto, vyberiem opatrne knihu a presuniem sa k stolu. Knihu opatrne položím na stôl, zložím si svoje veci, sadnem a začnem študovať. Je to moja jedinečná možnosť, naraziť na dobrú knihu v Gerdare býva ťažké. Rozhovor ostatných sa snažím si nevšímať. Prekvapí ma až reakcia toho, čo prišiel ako posledný. Prekvapí ma preto, lebo si doslova pýta ešte hlasnejšiu reakciu od Borna. Nemienim zasahovať, ale trochu nastražím uši. Snažím sa stále študovať, ale ako sa ukazuje, budem musieť aj dávať pozor na moje okolie. Zdvihnem na chvíľu oči od knihy a prezerám si miestnosť. Rozmýšľam na tým, čo som práve prečítal. Popri tom si chvíľu prezriem vrchnú časť miestnosti. A ak ma nič nevyruší, budem pokračovať ďalej v štúdiu.

*********************
Ospravedlňujem sa, že to toľko trvalo.

78 3. Března 2019 19:30:34

Sandra Divoká

*******************
Phaene, odepíšeš také prosím?

77 3. Března 2019 19:30:16

Sandra Divoká

Virgil:

Faten pozdvihne jedno obočí, čímž naznačí, že na ni tvůj pozdrav udělal dojem. Nejspíše nečekala, že bys její jméno znal a nebo si ho troufl vyslovit tak samozřejmě. Zároveň to měla být pobídka, abys pokračoval. Jen samotný pohled z očí do očí mi prozradil, že si mě pamatuješ, cizinče. Odpoví zahalená kráska, a zatímco vysvětluješ, popojde hlouběji do místnosti.
Neunikne ti, že Jasmíně se přítomnost další ženy, jejíž příchod narušil moment, který se před chvílí rozjížděl, nelíbí. Mírně zamračeně na tebe koukne a pak jen uraženě položí líčidla na stolek. Snarf, jakoby vycítil nepříznivou změnu nálady v domku, se ti vyhrabe z rukou a přeleze si k dívce, která ho vezme do náruče a tam ho hladí jako malé kotě.
Přijímám tvé díky... Zareaguje Faten na tvou řeč a poprvé přeruší váš oční kontakt. Překvapivě její zrak padne na hladké světlé vlasy tvé společnice. ...myslím však, že by bylo vhodnější s děkováním počkat až do chvíle, kdy naši pomoc už nebudete žádat. S velmi klidným výrazem se zadívá zpět do tvých očí. Je tohle snad ta chvíle, kdy už nemám jak pomoci? Zeptá se s vážným zájmem o tvou upřímnou odpověď. Ale než stihneš skutečně otevřít ústa a něco říct, tak promluví znovu žena. Skoro jakoby tvou odpověď už znala. Je možné, že by ti ji nějak vyčetla z očí? Její pohled je vskutku uhrančivý.
Vidím muže... Poví klidně a pak stočí svůj pohled k Jasmíně. ...a vidím dívku. Dodá jemně. Mladá kráska zvedne hlavu, zadívá se na Faten a snad poprvé se na ni úplně nemračí.
Jiskrný bojovný duch znající poměry, mající odhodlání a... Poslední věc Faten nedořekne. Namísto slov se na dívku usměje. Jasmína nic neříká, jen její líčka se lehce zardí.
Hmmm, jiskra, bojovnost, odhodlání, zkušenosti... a bolest. Řekne potom směrem k tobě zahalená kráska a namísto úsměvu ti věnuje trochu soucitný pohled. S tím, co v sobě máte, můžete uspět. Prohlásí pevně a znovu vstane. Vypadá to, že se chce vydat k odchodu, aniž by dodala cokoliv dalšího.
Tak počkat! Ohradí se prudce Jasmína. Odcházející žena se zastaví před dveřmi ven a otočí se vaším směrem.
Nepřišla jste sem jen abyste nám řekla tohle. Odporuje dívka. Faten zůstává stát na svém místě a odpovídá zcela klidně. Neřekla jsem vám vlastně nic, co byste mohli využít... Možná jsem se na vás přišla jen podívat, přesvědčit se o tom, co mi pověděla Mahera nebo co mi zmíní Almandin. Řekne tajemná manželka zdejšího pána.
Jako žena jistého přesvědčení nemohu dovolit, aby se mladá dívka stala majetkem někoho, komu ji prodali. A stejné výhrady mám i ke smrti člověka, který sice porušil naše zákony, ale jeho vlastní morální hodnota je vyšší než u poloviny obyvatel tohoto města. Proto jsem rozhodnutá vám pomoci s úkrytem i záchranou tvého krajana. Ujistí tě pohledem i hlasem plným odhodlání. Ale jako žena jistého postavení musím zvážit také rizika, která to s sebou přináší. Dodá a dlaní se opře o dveře zahradního domku.
Je kromě druhé propustky a informacích o místních žalářích ještě něco, co byste do dnešního večera potřebovali?

76 18. Února 2019 20:55:50

Frugifer

lčky následuji Abdula Latifa a nechám se dovést do další části knihovny. Marnou snahu zapamatovat si cestu jsem vzdal hned na začátku. Knihovna je pro mě stále bludištěm a jedno vím jistě, do pracovny bych se už sám nevrátil.
Konečně jsme však na místě. Přede mnou se tak otevírá obrovská místnost plná nejrůznějších knih a svazků. Uprostřed pak fascinovaně pohlédnu na několik glóbusů různých velikostí a dalších prapodivných „vynálezů“, které vidím vůbec poprvé a o jejich účelu si mohu jenom nechat zdát. Nakonec mi padne zrak na strop místnosti, kde jsou vyobrazeny všelijaké výjevy, které jen dokreslují atmosféru tohoto místa. I vzduch v místnosti dýchá jakýmsi nespecifikovaným tajemnem, alespoň tedy mému nosu. Snad je to těmi knihami. Hádám, že zde musí být ty nejstarší svazky, které byly napsány. Naprosto úžasné.
V neposlední řadě proletím očima všechny přítomné v místnosti. Jsou zde další tři muži, kteří navenek vypadají zcela odlišně. Ani jeden z nich nevypadá na Orientálce. Muž v modrém je jistě kouzelník a zřejmě ne jen tak ledajaký, ten chlapík s mečem bude zřejmě jeho poskok. Na velkého čtenáře nevypadá, pochybuji, že umí vůbec číst. Poslední muž je pro mě největší záhadou. K těm dvěma očividně nepatří. Vzhledem vypadá, že zde rovněž zabloudil, ale má knihu v ruce. Kouzelník jako tamhle ten to asi nebude, spíše někdo našeho řemesla.

Z mých úvah mě vytrhne až Abdul, který mne zde zanechá a poradí, v které sekci mám hledat. Sundám klobouk a rovněž se mu pokloním. „Ještě jednou veliké díky, Abdule.“
Uctivě vyčkám, až Orientálec odejde a pak se ještě ze slušnosti obrátím na ostatní. „Zdravím vás, pánové.“
Dále se již nenechám ničím rozptýlit a studuji zdejší alchymistické svazky. Zatím spíše jen dle názvů. Páni, to je sbírka. Jak jsem předpokládal. No tohle! Oni tu mají…to snad nemůže být…Hermes Trismegistos. Upřeně hledím na knihu onoho alchymisty, o němž jsem již leccos slyšel, ale nikdy jsem neměl příležitost prostudovat jeho učený spis. Až nyní. Jako kdyby tehdy Okřídlený všechno věděl a schválně vedl mé kroky až sem. Při vzpomínce na okřídleného Boha si bezděky promnu levou lopatku, kterou zdobí tetování křídla, jakožto památka na setkání s ním. Pohlédnu na svou hůl, knihu a pak vzhlédnu ke stropu. Tys to věděl. Ty vedeš mé kroky.

Zanechám však dalšího přemítání a zaplaším ducha minulosti. Nyní žiju přítomností, a proto s velkou úctou vytáhnu spis Herma Trismegosta a začnu jím listovat. Nerušené čtení mi však není dopřáno. Po nějaké době začne domnělý poskok vyrušovat. Odtrhnu své brčálové oči od velmi zajímavého čtiva a nevraživě pohlédnu na onoho burana. Já si to myslel, když jsem ho poprvé spatřil. Je to jistě ten typ, co nedokáže aspon na chvíli mlčet. A takové kecy. Co bych mu věřil, tak že je v knihovně poprvé. To mě nepřekvapuje. Posléze burana umravní jeho kápo v modrém plášti. Tak jsem se příliš nespletl.
Co mě však doslova vytočí, tak grimasa, kterou zareagoval. Nemusí říkat nic, abych pochopil, co si o tomhle místě ve skutečnosti myslí. Už se chystám opovržlivě toho barana napomenout, ale nakonec polknu slova. Uvědomím si, že na nějaké přehadování nemám sílu, jsem rád, že stojím na nohou a rád bych se uklidnil čtením.
Přesto dám jasně najevo, aby již dále nevyrušoval. „Prosím pane, i když jste evidentně nebyl nadán uměním číst, mluvte alespoň potichu. Jak již naznačil váš…hmm…kolega? Tady se studuje.“ Řeknu to naprosto klidným hlasem. I když si o něm myslím svoje, nemíním zde, na posvátném místě, vyhledávat zbytečné roztržky.
Ani nečekám na narušitelovu reakci a pokračuji v listování knihy alchymistického mága

74 15. Února 2019 13:43:05

Virgil

Je mi to jasné, odvětím jí, zatímco si sedám, holt na sebe nesmím poutat pozornost a ideálně vše zvládnout jen tak letmo... Snadná práce, fakt že jo... Jasmína mě nastavuje ke světlu, kroutí mi hlavou a krkem, aby měla prostor při práci a mě nezbývá, než držet a doufat...

Aby toho všeho nebylo málo, zlatá chlupatá koule mi vyskočí na klín a nechá se milostivě hladit a drbat, jako by byla středem vesmíru. Jsi jako kočky doma... při vzpomínce na Gerdar se uvolním. Nějak to zvládnu. Rauma tady nenechám a Jasmínu taky ne. Očima zabloudím k opičce a slíbím si, že i tu si s sebou odvezu. Lidi v Gerdaru se ještě budou divit, co že to doprovází mladíka v té podivné zbroji a rozhodným výrazem ve tváři.

Jasmína si zatím připravuje potřebné propriety, barvy, štětečky a mě přechází zrak. páni, jednou by se mohlo hodit naučit se...tomuhle..., kývnu hlavou k práškům a pastám. Člověka to změní k nepoznání... Ale ačkoliv budu na první pohled méně nápadný, jediné nevhodné slovo by mohlo zhatit veškeré snahy. To mě vůbec nenapadlo., dojde mi a musím Jasmíně poděkovat za druhý úhel pohledu. Díky, nad tímhle jsem nepřemýšlel... a strážný tichý jak ryba by byl asi nápadný. odpovím snažíc se napodobit zdejší přízvuk a styl řeči. Poslouchám její instrukce a snažím se si vše potřebné uložit do paměti. Chápu, sáhib bude Raum. Nebo odsouzenec. Efendi mohu říkat všem místním a Gerdarské výrazy zde nebudu používat vůbec. Regnum je moudrý a jeho vůli je třeba ctít a následovat. Spravedlnost a čest je nade vše... i když na tu zdejší nejsem zrovna zvyklý. Nechci si ani představovat, co by se stalo, kdyby se můj plán na únos odsouzeného nepovedl, nebo kdyby mě někdo odhalil v převleku za místního strážce.

Páni, kdyby se takovýhle efekt dostavil u všech, kdo se na mě zahledí o chvilku déle, byl bych za vodou. Ze zamyšlení a úvah mě vytrhne sametový hlas ode dveří. Aniž bych se pohl, uhnu očima a uvidím ženu ze včerejška - vlastně je to první zdejší obyvatelka, kterou jsem na obchodníkově pozemku zahlédl. Mandlové oči, tmavé a úhledně vyčesané vlasy, šperk na čele a rudý šátek... Děkuji za kompliment, lady Faten, řeknu klidným hlasem a a lehkou úklonou hlavy ji pozdravím. Doufám, že moje okamžitá odpověď a její pojmenování Jasmínu uklidní. Pokud se žena pozastaví nad tím, že znám její jméno, popravdě ji odpovím: Zahlédli jsme se včera v zahradě - a díky Vám se o nás dozvěděla Mahera. Mluvila o Vás moc hezky. Asi by se slušelo, abychom vám oběma ještě jednou poděkovali za pomoc a pohostinnost......a sakra rád bych se dozvěděl, proč jsi přišla zrovna teď a s jakým úmyslem... Fakt, že mi obě ženy umožnili schovat Jasmínu a schvalují to, by mohl velmi rychle změnit druhý fakt - totiž že se chystám porušit dané zákony a zachránit člověka, kterého čeká soud a nejspíš dost krátký a neveselý osud...

73 10. Února 2019 23:54:49

Sandra Divoká

Virgil:

Zázraky nedokážu, ale aspoň nebudeš nápadný na první pohled. Pousměje se Jasmína a naviguje tě kam a jak si sednou, aby tě mohla dobře nalíčit.

Snarf si nejdřív odfrkne, když tě vidí, ale když ho pohladíš, tak jen něco zapípá No tak jo, co mám s tebou dělat. a vleze ti do klína, abys ho mohl hladit celou dobu, co na tobě bude dívka pracovat.
Křiku papoušků v zahradě nikdo nevěnujete pozornost.
Budeš mít výraznější oči, což odvede pozornost od zbytku, a taky ti ztmavím vousy. Ale budeš muset zapracovat na svém přízvuku. Není zdejší. Vysvětluje ti Jasmína mezitím, co si v kalíšku míchá černý prášek, aby ti ho poté mohla nanést na obličej.
Například, každému Orientálci, pokud je to muž, musíš říkat "efendi" a nikdy ne "pane" nebo "sáhibe". "Sáhib" jsi tu jenom ty, rozumíš? Teda pokud tě zrovna nemaluju na zdejšího, to jsi potom "efendi" stejně jako oni. Opraví se plavovláska a začne pomalu s líčením kolem očí.
Nikdy neuškodí zmínit Regnumovo jméno. Jsi výřečný, a tak určitě budeš vědět, kdy pochválit Regnumovu moudrost, spravedlnost, jedinečnost a tak podobně.
Ještě chvíli se ti kráska snaží radit jak zlepšit výslovnost dalších, již společných slov, která zde ale zní trochu delší nebo kratší, s důrazem nebo bez něj, až se najednou zarazí. Oči ti zvýraznila natolik, že se v nich nyní sama ztratila. Její jasně zelené se tak začnou utápět ve tvých jantarových. Jsou krásné... Hlesne tiše a nedokáže přestat s hleděním do nich. Zajímavou chvíli ale přeruší sametový hlas ode dveří zahradního domku.
Skoro až hypnotizující? Zeptá se štíhlá žena, která právě vstoupila. Má na sobě krásné červené šaty orientálního typu a tvář jí z půlky zahaluje poloprůsvitný závoj stejné barvy. Oči má nalíčené, což ještě podtrhuje uhrančivost jejich šedé barvy ohraničené jasným černým prstencem.

72 10. Února 2019 23:10:52

Sandra Divoká

Frugifer:

Abdul Lafit tě bezpečně dovede do speciální části knihovny, která by pro tebe měla být nejen oborovým přínosem, ale i místem, kde se ti bude na setkání s Amadeem Bishopem čekat nejlépe.

Uvnitř místnosti plné knih, glóbusů a dalších úžasných přístrojů, které plní více než jen ozdobnou funkci, jsou i další návštěvníci. Nikdo z nich přitom nevypadá jako místní knihovník. Jediným schopným průvodcem se tak zdá být Abdul Latif.
Když si ostatní muže v místnosti prohlédneš, dovedeš si je už nějak otipovat. Vidíš, že jeden z nich má na sobě tmavě modrý kouzelnický hábit, opírá se o okovanou hůl, a má průměrně bledou pleť. Rozhodně tedy nevyrůstal v tak teplém a slunečném prostředí, jakým je Orient. Očividného kouzelníka doprovází navíc člověk urostlé postavy, který je oblečený docela obyčejně jako chudší obyvatelstvo z Gerdaru, co na něm však zaujme je krátký meč houpající se mu u pasu. Na velkého čtenáře tedy nevypadá, spíše by to mohl být kouzelníkův doprovod nebo spíše tělesná stráž.
To třetí muž je větší hádankou. Má zatrpklý výraz, jakoby ho něco trápilo. Tento dojem podtrhují neoholené krátké vousy na jeho tváři. Oblečený je do kalhot a blůzy přes kterou má přehozený lehký plášť. Taktéž u sebe nosí menší batoh s osobními věcmi. Ani on nevypadá jako Orientálec, ačkoliv jeden typický zdejší rys by se v jeho obličeji našel, a to velmi tmavé, téměř až černé, oči. Tento muž drží v ruce knihu, ale tvůj příchod jej zaujme natolik, že od ní na chvíli zvedne hlavu. Sotva si tě přeměří, podívá se ještě po těch dalších dvou a pak se zase vrátí ke svému čtivu...

Phaen:

Po té, co Linteo odešel, aby si promluvil se svým kolegou, jsi s oběma cizinci v místnosti osaměl. Kouzelník tvým směrem pokynul se slovy: Dobrý den. Pousmál se a pak už se dychtivě vrhl k nejbližšímu regálu knih, aby se podíval, co má na výběr ke čtení.
Nazdárek. Utrousil tvým směrem jeho doprovod, čímž jen potvrdil, že sem úplně nezapadá. Zatímco se modropláštík opájí euforickým pocitem, že se dostal k bohaté studnici vědění a neví, které knihy se chopit dřív, jeho ochranku zaujala série glóbusů. Ani jeden z nich tak netropí žádné potíže, a ty se můžeš v klidu věnovat vlastním zájmům.
Za chvilku však do místnosti vstoupí další dvě osoby. Jednou z nich je Orientálec v hávu učence, který se zdá být jedním ze zdejších průvodců. Spolu s ním přišel elf menšího vzrůstu. Krátké černé vlasy vytváří s elfíma ušima možná trošku komický vzhled, ale od takového rozptýlení rychle odvrátí pozornost výrazné brčálově zelené oči. Elf se při každém kroku opírá o dřevěnou hůl, která není pokována a tedy nebude primárně sloužit k boji. Vypadá spíše jako doplněk k chůzi, než že by se s ní dalo ohánět...

Phaen a Frugifer:

A jsme tady, sáhibe. Oznámí knihovník Frugoferovi. Všechny knihy jsou vám k dispozici. Ty, které by vás teď mohly zajímat nejvíce, naleznete přibližně uprostřed po pravé straně. Vrátím se pro vás odpoledne spolu se sáhibem Bishopem. Dodá ještě a pak se ještě elfovi uctivě pokloní hlavou.
Když knihovník odejde, zůstáváte v místnosti jen vy čtyři. Cizinci, kteří o sobě vlastně nic neví, ale v rámci výjimečné příležitosti ke sebevzdělání, se musí navzájem strpět.
Můžete spolu začít mluvit, ale klidně se můžete i zcela mírumilovně ignorovat a hledět si každý svého. Vše ale pouze do chvíle, kdy začne chlápek válečnického vzezření vyrušovat hlasitým filozofováním.
To je poprvé, co jsem na takovém fajnovém místě. Řekne a přejde zase od jednoho z glóbusů k další prosklené zdobené skříňce s nějakým mechanismem uvnitř. Samé zlato, drahé dřevo, sem tam drahokam, a přitom k čemu. Je to zbytečný přepych, který ničemu neslouží. Prohlásí a než od vitrínky odejde zase k dalšímu glóbusu, nechá na skle otisky svých prstů.
Borne, ztiš se prosím, nemohu studovat, když mluvíš. Napomene bez většího zaujetí modropláštík svého nohsleda. Urostlý ranař se mrzutě ohlédne za hlasem, a když se otočí tváří zpět a všimne si, že na něho hledíte, udělá šklebivou grimasu, aby dal najevo, co si o kecání svého chlebodárce myslí.
*****************************
Frugifere a Phaene, nyní hrajete spolu. Reagujte na současnou situaci a v rámci běžného můžete scénu rozvíjet. Beru to tak, že i když zde notně převládají knihy pro alchymisty a theurgy, tak se zde najde solidní studijní materiál i pro kouzelníka. Protože Phaenovi chybí na novou úroveň už jen pár expů, nechám ho po dosažení potřebného počtu přestoupit a naučit se nová kouzla rovnou v rámci tohoto questu

Na speciální věci vás případně upozorním, pokud budete něco hledat a hody na objevení dopadnou úspěšně, taková klasika DrD, že jo

71 26. Ledna 2019 00:53:17

Phaen

elá situácia sa zrazu mení. Do miestnosti vchádzajú dve osoby, zjavne z Gerdaru, Linteo má v pláne odísť a ja ich mám strážiť. Čo sa tu deje? Nevyzerá, že by mali v pláne kradnúť knihy. Pred čím ich mám strážiť? Pozerám na Lintea a dúfam, že sa mi čoskoro dostane akéhokoľvek vysvetlenia, alebo aspoň náznaku toho, čo sa vlastne okolo mňa deje. Krátku chvíľu len postávam a hľadím na trpaslíka, aj keď viem, že už mi toho viac nepovie. Je rad na mne. Súhlasím, budem tu študovať, odpoviem trpaslíkovi a zľahka sa pousmejem. Teda vlastne pousmejem je silné slovo, skôr trochu skrivím ústa, ale taktiež trochu nadvihnem obočie na znak miernej neistoty. Vôbec neviem, kam má táto situácia dospieť. Predvčerom by som nebol ešte až taký podozrievavý, ale po včerajších udalostiach a dnešných ranných patáliách s bludičkou som asi trochu viac opatrný.

Sledujem, čo sa deje v miestnosti. Nechcem cudzincov len tak vyrušovať a príde mi neslušné len sa otočiť na podpätku pred Linteom a ísť študovať. Ak je ten jeden len na ochranu toho druhého, tak potom si asi čoskoro len niekde sadne a bude sa pozerať okolo. Prešliapnem z nohy na nohu a otočím sa pri tom tak, aby som jednak videl na celú miestnosť, ale aj vedel prirodzene ísť študovať ak sa Linteo rozhodne nasledovať knihovníka.

*********************
Ospravedlňujem sa, že to tak trvalo, teraz bude stíhať raz až dva krát týždenne.

|1||2||3||4||5||6||7|poslední(7)>>