IMMORTAL FIGHTERS Dračí doupě

Soudce z Orientu

Filtr příspěvků:

|1||2||3||4||5||6||7|poslední(7)>>

74 15. Února 2019 13:43:05

Virgil

Je mi to jasné, odvětím jí, zatímco si sedám, holt na sebe nesmím poutat pozornost a ideálně vše zvládnout jen tak letmo... Snadná práce, fakt že jo... Jasmína mě nastavuje ke světlu, kroutí mi hlavou a krkem, aby měla prostor při práci a mě nezbývá, než držet a doufat...

Aby toho všeho nebylo málo, zlatá chlupatá koule mi vyskočí na klín a nechá se milostivě hladit a drbat, jako by byla středem vesmíru. Jsi jako kočky doma... při vzpomínce na Gerdar se uvolním. Nějak to zvládnu. Rauma tady nenechám a Jasmínu taky ne. Očima zabloudím k opičce a slíbím si, že i tu si s sebou odvezu. Lidi v Gerdaru se ještě budou divit, co že to doprovází mladíka v té podivné zbroji a rozhodným výrazem ve tváři.

Jasmína si zatím připravuje potřebné propriety, barvy, štětečky a mě přechází zrak. páni, jednou by se mohlo hodit naučit se...tomuhle..., kývnu hlavou k práškům a pastám. Člověka to změní k nepoznání... Ale ačkoliv budu na první pohled méně nápadný, jediné nevhodné slovo by mohlo zhatit veškeré snahy. To mě vůbec nenapadlo., dojde mi a musím Jasmíně poděkovat za druhý úhel pohledu. Díky, nad tímhle jsem nepřemýšlel... a strážný tichý jak ryba by byl asi nápadný. odpovím snažíc se napodobit zdejší přízvuk a styl řeči. Poslouchám její instrukce a snažím se si vše potřebné uložit do paměti. Chápu, sáhib bude Raum. Nebo odsouzenec. Efendi mohu říkat všem místním a Gerdarské výrazy zde nebudu používat vůbec. Regnum je moudrý a jeho vůli je třeba ctít a následovat. Spravedlnost a čest je nade vše... i když na tu zdejší nejsem zrovna zvyklý. Nechci si ani představovat, co by se stalo, kdyby se můj plán na únos odsouzeného nepovedl, nebo kdyby mě někdo odhalil v převleku za místního strážce.

Páni, kdyby se takovýhle efekt dostavil u všech, kdo se na mě zahledí o chvilku déle, byl bych za vodou. Ze zamyšlení a úvah mě vytrhne sametový hlas ode dveří. Aniž bych se pohl, uhnu očima a uvidím ženu ze včerejška - vlastně je to první zdejší obyvatelka, kterou jsem na obchodníkově pozemku zahlédl. Mandlové oči, tmavé a úhledně vyčesané vlasy, šperk na čele a rudý šátek... Děkuji za kompliment, lady Faten, řeknu klidným hlasem a a lehkou úklonou hlavy ji pozdravím. Doufám, že moje okamžitá odpověď a její pojmenování Jasmínu uklidní. Pokud se žena pozastaví nad tím, že znám její jméno, popravdě ji odpovím: Zahlédli jsme se včera v zahradě - a díky Vám se o nás dozvěděla Mahera. Mluvila o Vás moc hezky. Asi by se slušelo, abychom vám oběma ještě jednou poděkovali za pomoc a pohostinnost......a sakra rád bych se dozvěděl, proč jsi přišla zrovna teď a s jakým úmyslem... Fakt, že mi obě ženy umožnili schovat Jasmínu a schvalují to, by mohl velmi rychle změnit druhý fakt - totiž že se chystám porušit dané zákony a zachránit člověka, kterého čeká soud a nejspíš dost krátký a neveselý osud...

73 10. Února 2019 23:54:49

Sandra Divoká

Virgil:

Zázraky nedokážu, ale aspoň nebudeš nápadný na první pohled. Pousměje se Jasmína a naviguje tě kam a jak si sednou, aby tě mohla dobře nalíčit.

Snarf si nejdřív odfrkne, když tě vidí, ale když ho pohladíš, tak jen něco zapípá No tak jo, co mám s tebou dělat. a vleze ti do klína, abys ho mohl hladit celou dobu, co na tobě bude dívka pracovat.
Křiku papoušků v zahradě nikdo nevěnujete pozornost.
Budeš mít výraznější oči, což odvede pozornost od zbytku, a taky ti ztmavím vousy. Ale budeš muset zapracovat na svém přízvuku. Není zdejší. Vysvětluje ti Jasmína mezitím, co si v kalíšku míchá černý prášek, aby ti ho poté mohla nanést na obličej.
Například, každému Orientálci, pokud je to muž, musíš říkat "efendi" a nikdy ne "pane" nebo "sáhibe". "Sáhib" jsi tu jenom ty, rozumíš? Teda pokud tě zrovna nemaluju na zdejšího, to jsi potom "efendi" stejně jako oni. Opraví se plavovláska a začne pomalu s líčením kolem očí.
Nikdy neuškodí zmínit Regnumovo jméno. Jsi výřečný, a tak určitě budeš vědět, kdy pochválit Regnumovu moudrost, spravedlnost, jedinečnost a tak podobně.
Ještě chvíli se ti kráska snaží radit jak zlepšit výslovnost dalších, již společných slov, která zde ale zní trochu delší nebo kratší, s důrazem nebo bez něj, až se najednou zarazí. Oči ti zvýraznila natolik, že se v nich nyní sama ztratila. Její jasně zelené se tak začnou utápět ve tvých jantarových. Jsou krásné... Hlesne tiše a nedokáže přestat s hleděním do nich. Zajímavou chvíli ale přeruší sametový hlas ode dveří zahradního domku.
Skoro až hypnotizující? Zeptá se štíhlá žena, která právě vstoupila. Má na sobě krásné červené šaty orientálního typu a tvář jí z půlky zahaluje poloprůsvitný závoj stejné barvy. Oči má nalíčené, což ještě podtrhuje uhrančivost jejich šedé barvy ohraničené jasným černým prstencem.

72 10. Února 2019 23:10:52

Sandra Divoká

Frugifer:

Abdul Lafit tě bezpečně dovede do speciální části knihovny, která by pro tebe měla být nejen oborovým přínosem, ale i místem, kde se ti bude na setkání s Amadeem Bishopem čekat nejlépe.

Uvnitř místnosti plné knih, glóbusů a dalších úžasných přístrojů, které plní více než jen ozdobnou funkci, jsou i další návštěvníci. Nikdo z nich přitom nevypadá jako místní knihovník. Jediným schopným průvodcem se tak zdá být Abdul Latif.
Když si ostatní muže v místnosti prohlédneš, dovedeš si je už nějak otipovat. Vidíš, že jeden z nich má na sobě tmavě modrý kouzelnický hábit, opírá se o okovanou hůl, a má průměrně bledou pleť. Rozhodně tedy nevyrůstal v tak teplém a slunečném prostředí, jakým je Orient. Očividného kouzelníka doprovází navíc člověk urostlé postavy, který je oblečený docela obyčejně jako chudší obyvatelstvo z Gerdaru, co na něm však zaujme je krátký meč houpající se mu u pasu. Na velkého čtenáře tedy nevypadá, spíše by to mohl být kouzelníkův doprovod nebo spíše tělesná stráž.
To třetí muž je větší hádankou. Má zatrpklý výraz, jakoby ho něco trápilo. Tento dojem podtrhují neoholené krátké vousy na jeho tváři. Oblečený je do kalhot a blůzy přes kterou má přehozený lehký plášť. Taktéž u sebe nosí menší batoh s osobními věcmi. Ani on nevypadá jako Orientálec, ačkoliv jeden typický zdejší rys by se v jeho obličeji našel, a to velmi tmavé, téměř až černé, oči. Tento muž drží v ruce knihu, ale tvůj příchod jej zaujme natolik, že od ní na chvíli zvedne hlavu. Sotva si tě přeměří, podívá se ještě po těch dalších dvou a pak se zase vrátí ke svému čtivu...

Phaen:

Po té, co Linteo odešel, aby si promluvil se svým kolegou, jsi s oběma cizinci v místnosti osaměl. Kouzelník tvým směrem pokynul se slovy: Dobrý den. Pousmál se a pak už se dychtivě vrhl k nejbližšímu regálu knih, aby se podíval, co má na výběr ke čtení.
Nazdárek. Utrousil tvým směrem jeho doprovod, čímž jen potvrdil, že sem úplně nezapadá. Zatímco se modropláštík opájí euforickým pocitem, že se dostal k bohaté studnici vědění a neví, které knihy se chopit dřív, jeho ochranku zaujala série glóbusů. Ani jeden z nich tak netropí žádné potíže, a ty se můžeš v klidu věnovat vlastním zájmům.
Za chvilku však do místnosti vstoupí další dvě osoby. Jednou z nich je Orientálec v hávu učence, který se zdá být jedním ze zdejších průvodců. Spolu s ním přišel elf menšího vzrůstu. Krátké černé vlasy vytváří s elfíma ušima možná trošku komický vzhled, ale od takového rozptýlení rychle odvrátí pozornost výrazné brčálově zelené oči. Elf se při každém kroku opírá o dřevěnou hůl, která není pokována a tedy nebude primárně sloužit k boji. Vypadá spíše jako doplněk k chůzi, než že by se s ní dalo ohánět...

Phaen a Frugifer:

A jsme tady, sáhibe. Oznámí knihovník Frugoferovi. Všechny knihy jsou vám k dispozici. Ty, které by vás teď mohly zajímat nejvíce, naleznete přibližně uprostřed po pravé straně. Vrátím se pro vás odpoledne spolu se sáhibem Bishopem. Dodá ještě a pak se ještě elfovi uctivě pokloní hlavou.
Když knihovník odejde, zůstáváte v místnosti jen vy čtyři. Cizinci, kteří o sobě vlastně nic neví, ale v rámci výjimečné příležitosti ke sebevzdělání, se musí navzájem strpět.
Můžete spolu začít mluvit, ale klidně se můžete i zcela mírumilovně ignorovat a hledět si každý svého. Vše ale pouze do chvíle, kdy začne chlápek válečnického vzezření vyrušovat hlasitým filozofováním.
To je poprvé, co jsem na takovém fajnovém místě. Řekne a přejde zase od jednoho z glóbusů k další prosklené zdobené skříňce s nějakým mechanismem uvnitř. Samé zlato, drahé dřevo, sem tam drahokam, a přitom k čemu. Je to zbytečný přepych, který ničemu neslouží. Prohlásí a než od vitrínky odejde zase k dalšímu glóbusu, nechá na skle otisky svých prstů.
Borne, ztiš se prosím, nemohu studovat, když mluvíš. Napomene bez většího zaujetí modropláštík svého nohsleda. Urostlý ranař se mrzutě ohlédne za hlasem, a když se otočí tváří zpět a všimne si, že na něho hledíte, udělá šklebivou grimasu, aby dal najevo, co si o kecání svého chlebodárce myslí.
*****************************
Frugifere a Phaene, nyní hrajete spolu. Reagujte na současnou situaci a v rámci běžného můžete scénu rozvíjet. Beru to tak, že i když zde notně převládají knihy pro alchymisty a theurgy, tak se zde najde solidní studijní materiál i pro kouzelníka. Protože Phaenovi chybí na novou úroveň už jen pár expů, nechám ho po dosažení potřebného počtu přestoupit a naučit se nová kouzla rovnou v rámci tohoto questu

Na speciální věci vás případně upozorním, pokud budete něco hledat a hody na objevení dopadnou úspěšně, taková klasika DrD, že jo

71 26. Ledna 2019 00:53:17

Phaen

elá situácia sa zrazu mení. Do miestnosti vchádzajú dve osoby, zjavne z Gerdaru, Linteo má v pláne odísť a ja ich mám strážiť. Čo sa tu deje? Nevyzerá, že by mali v pláne kradnúť knihy. Pred čím ich mám strážiť? Pozerám na Lintea a dúfam, že sa mi čoskoro dostane akéhokoľvek vysvetlenia, alebo aspoň náznaku toho, čo sa vlastne okolo mňa deje. Krátku chvíľu len postávam a hľadím na trpaslíka, aj keď viem, že už mi toho viac nepovie. Je rad na mne. Súhlasím, budem tu študovať, odpoviem trpaslíkovi a zľahka sa pousmejem. Teda vlastne pousmejem je silné slovo, skôr trochu skrivím ústa, ale taktiež trochu nadvihnem obočie na znak miernej neistoty. Vôbec neviem, kam má táto situácia dospieť. Predvčerom by som nebol ešte až taký podozrievavý, ale po včerajších udalostiach a dnešných ranných patáliách s bludičkou som asi trochu viac opatrný.

Sledujem, čo sa deje v miestnosti. Nechcem cudzincov len tak vyrušovať a príde mi neslušné len sa otočiť na podpätku pred Linteom a ísť študovať. Ak je ten jeden len na ochranu toho druhého, tak potom si asi čoskoro len niekde sadne a bude sa pozerať okolo. Prešliapnem z nohy na nohu a otočím sa pri tom tak, aby som jednak videl na celú miestnosť, ale aj vedel prirodzene ísť študovať ak sa Linteo rozhodne nasledovať knihovníka.

*********************
Ospravedlňujem sa, že to tak trvalo, teraz bude stíhať raz až dva krát týždenne.

70 25. Ledna 2019 08:14:23

Virgil

Třeba kus JEHO hábitu? Nebo provaz od těch svázaných koberců? prolétne mi hlavou, ale nakonec vše hodím za hlavu a věnuju se zase palčivějším věcem. Cvrkot na tržišti se mi ani trochu nelíbí. Z okradené trhovkyně se stává místní celebrita, hlouček žen okolo je na pováženou a jejich nápady na trest pro Jasmínu také. Je takováhle krutost i v Gerdaru? Za pár květů přijít o prsty... nebo je to prostě pouhá prevence? Při vzpomínce na to, kolikrát jsem musel dříve něco ukrást abych zahnal kručení v žaludku a představě toho, co by se mi stalo zde, se mi udělá nevolno. Bolo děkuji, že jsem Gerdařan a ne místní...

Trhovkyně sebou trhne a vyvalí oči, když jí jsou vrácené květy i pár drobných a ženy okolo jsou taky zaskočené. Jejda, takže odvedená strážným a vyrovnaná škoda je už moc? Do budoucna si zapamatuju tento drobný poznatek. Buď vrácení majetku a mávnutí rukou, nebo krutý trest a trhovec si pak nemá na co stěžovat, protože spravedlnost proběhla. Na druhou stranu, alespoň nikdo nebude hledat strážného... Rychle se vrátím do zapadlé uličky, nechajíc překvapené ženy za sebou a sotva dorazím na dvorek, zpoza vozu vykoukne Jasmína.

Vše je vyřešené, nikdo nebude hledat nás ani strážného. Alespoň nějakou dobu...teď rychle pryč. Dívka opět zastaví jeden z povozů a já jako správný služebník pomohu dámě do vozu a její zavazadla opatrně naložím také. Teprve potom se posadím taky a dovolím si trochu se uklidnit. U brány do sídla tlustého obchodníka mě zamrazí. Co když nás Almandin s tygrem neseznámil dostatečně? S husí kůží se vydám zahradou až k letnímu domku a doufám, že se vyhneme dvounohým i čtyřnohým strážným. Nakonec by se nám snad povedlo odkázat se na Maheru nebo Faten, ale lepší by bylo nedávat o sobě vůbec vědět.

Snad náhodou se dostaneme až k domku bez povšimnutí a tak, když se za námi bezpečně zavřou dveře, a opička vyskočí kdoví odkud, pozdravím jí jako starého kamaráda a zhluboka si oddechnu. To bych taky rád věděl, pomyslím si, ale navenek se snažím nedat svou nejistotu znát. Teď nezbývá, než počkat na Almandina. Já bych se zatím měl převléct a ty ze mě uděláš Orientálce. S líčením to určitě umíš lépe, než já... Povzbudivě na ní mrknu a dám se do zkoumání výbavy, kterou se nám podařilo získat...

69 20. Ledna 2019 15:04:58

Sandra Divoká

******************************
Frugi, u tebe bych ráda počkala na Phaenův odpis ještě.
EDIT: Přidán item elementální hole a odebrán příslušný počet surovin a magů.

68 20. Ledna 2019 15:03:16

Sandra Divoká

Virgil:

A co asi?! Vyjekne na hraně paniky Jasmína, když ji požádáš o něco ke svázání zajatého strážného. Musela bych si roztrhat hábit a to neudělám! Odvětí důrazně, a podívá se na tebe už o poznání příčetnějším pohledem, který je ještě více zvýrazněný podmanivým líčením.

Vypadá to, že Orientálce oloupeného o šatstvo vyjma bot a kalhot, budete muset zanechat mezi koberci volně. Pokud ho ovšem nechcete zaplétat do kola.
Nelíbí se mi, že mě tu s ním necháváš. Řekne dívka vyčítavě, když jí svěříš uzlík s věcmi a pospícháš napravit situaci na tržišti. Nechá tě však jít a sama zůstane skrytá za vozem, na němž nyní odpočívá i váš v koberci zamotaný zajatec.

Na tržišti je už trochu povyk, což tvou situaci zrovna nezlehčuje. Květinářka baví malou skupinku dalších žen, které s košíky v rukou přišly nakupovat, ale nyní je plně zaujala akční historka okradené.
Byla velmi krásná, ani mě nenapadlo, že by to mohla být zlodějka. Pohoršuje se trhovkyně a ostatní dámy jí poslušně přikyvují.
Pro pár květin jí snad ruku neuseknou. Promluví soucitně jedna z nich.
Ale prst nebo dva by jí za vyučenou vzít mohli. Rozohní se prodavačka květin. Nebo ji alespoň pořádně zmrskat, ať ví, co se patří.
Chápu váš hněv, ale pomyslete, nebylo by lepší ji za trest vzít do služby? Považte, jestli byla tak krásná, jak sama říkáte, to by se vaše nádherné květy prodávaly jedna radost a vy byste tady nemusela celý den stát, když by tu celý rok pracovala za vás. Za trochu jídla na den, to je přece jako zadarmo, a vy byste si žila rok jako princezna. Přesvědčuje ta nejsoucitnější z přítomných žen trhovkyni.
Na tom něco je. Pousměje se okradená. Musím být přizvána k soudu, abych mohla tuto protislužbu navrhnout. Přece nenechám tu chuděrku zmrzačit, když se může poučit i tímto výchovnějším způsobem, který bude i užitečnější...
To už ale do hovoru žen přicházíš ty se žlutými květy a několika mincemi. Skupince přítomných tvá slova vyrazí dech, neboť se žádná nezmůže na slovo. Prodavačka tě pozoruje s téměř šokovaným výrazem a ústy otevřenými dokořán. Teprve až když v její dlani zacinkají mince, a ty se otočíš k odchodu, slyšíš, jak špitá ostatním.
Tak to je vskutku neobvyklé. Vypadá to, že žádný soud nebude. Ale proč ji teda strážný zadržel, když byly vráceny květy a ještě zaplaceno odškodné? Diví se.
Krása jako dar a krása jako prokletí. Odvětí tiše jiná, ale tím už pro tebe ten klevetivý hovor končí.

Když vejdeš znovu do dvora, vidíš jak zpoza vozu vykoukne blonďatá hlava. Na nenápadnosti by měla Jasmína ještě zapracovat. Naštěstí v tuto chvíli už na tom nijak zásadně nezáleží. Strážný je pořád k.o. a jeho věci leží tam, kdes je původně zanechal. Stačí je jen vzít a vydat se "domů".

K zahradám vlivného boháče vás zanedlouho doveze jeden ze stopnutých kočích. Než však vstoupíte, musíte být obezřetní. Bez Almandina by pro vás stráže nebo tygr mohli představovat závažný problém. Zdá se však, že je štěstěna na vaší straně, a tak cestou přes exotický háj až k zahradnímu domku nikoho kromě pestrobarevných papoušků nepotkáte.
Almandin uvnitř ještě není, a vám tak nezbývá než na něj počkat.
Co teď? Zeptá se Jasmína a přejde ke stolku, kde našla černou hmotu určenou k líčení očí. Chceš se hned přestrojit? Koukne na tebe.
Chvíli na to venku zakřičí několik papoušků.

**************************
Odečteny 3st a 1mk

67 16. Ledna 2019 11:15:49

Frugifer

kolní svět jakoby se v tu ránu rozplynul, jak moc zahleděný jsem do své práce. Každá buňka v mém těle je soustředěná na to jediné, výrobu hole, díky níž se mi otevřou zcela nové možnosti. I když nervozita byla zpočátku patrná, nyní s každým dalším úkonem nabývám na jistotě. Je to zcela něco jiného, než když jsem míchal lektvary. Uvědomuji si to ohromné riziko, kdyby se náhodou něco zvrtlo.
Fascinovaně s veškerým úsilím a opatrností pracuji takřka bez přestávky. Nevím, jak dlouho to již trvá, ale po několika dnech, které mi přišly jako chvilka, můžu konečně s hrdostí a hřejivým pocitem pozvednout elementální hůl nad hlavu. Konečně! Jsem hotov. A teď by to chtělo vyzkoušet, zda se práce povedla. Ale snad ano.
Krotím však své nadšení a teprve nyní se pořádně rozhlédnu kolem. Chvíli mi trvá, než si uvědomím, že jsem v pracovně kolegy Abdula Latifa, který mi ji pro můj experiment propůjčil. To je nepořádek. To by mě Abdul hnal, kdybych mu to takhle nechal. Jsem však zastánce pořádku a ani by mě nenapadlo odejít, aniž bych po sobě neuklidil. Ostatně, moc daleko bych stejně nedošel. Vybaví se mi spletité chodby zdejší knihovny a znovu jen v němém úžasu zakroutím hlavou. Dále se již nenechám ničím rušit a pomalu s klidem uklízím rozházené věci a suroviny na své místo.

Jakmile jsem hotov, začnu se věnovat tácům s jídlem a džbánům vody. Je jich tu celkem šest a díky této skutečnosti začínám přemýšlet, jak dlouho jsem byl vlastně pohroužen do své práce a zda jsem vůbec něco jedl a pil. Zhrozím se, když uvidím, že tácy i džbány jsou netknuté. To snad není ani možné. Jen bohové dokážou nejíst a nepít. Zamračeně zakroutím hlavou a díky uvědomnění si tohoto faktu se přihlásí hlad a žízeň o slovo. S radostí svlažím své hrdlo a s chutí se zakousnu do připravené placky a uzeného sýra.
Necpu se však nijak příliš, neboť teprve nyní upoutá mou pozornost svitek převázaný fialovou stužkou. Zvědavost mi nedá a za pá okamžiků již pomalu čtu, co je na svitku napsáno. Je od mistra Bishopa. Slova ve svitku jen potvrdily, co jsem si myslel. No a jak se zdá, ani jsem nespal. Hned jak mi to příležitost dovolí, půjdu se natáhnout do té Gerdarské krčmy. Paradoxně však nyní necítím velkou únavu, přesto vím, že dřív nebo později mi mé tělo tenhle delší experiment tvrdě vrátí. Snad i pochvalná slova od Amadea Bishopa a pohled na zbrusu novou elementální hůl vyrovnávají můj stav, a tak radost a dobrá nálada v tuto chvíli přebíjí únavu. S povzdechnutím sezobnu pár oříšků a vyčkám na příchod ochotného theurga, který na několik dnů oželel své pracovny.

Ani nevím, jak dlouho čekám, když se konečně stěna otevře s dovnitř vstoupí Abdul Latif. Pozdrav a úklonu opětuji. „Zdravím vás Abdule. Ono je ráno? Tady uvnitř při mé práci jsem toho dost promeškal. Ale s radostí můžu říct, že jsem hotov a dal jsem vám pracovnu do pořádku. Nesmírně si vážím vaší ochoty a při nejbližší příležitosti vám vše oplatím. Dílo se snad povedlo a nezbývá, než hůl vyzkoušet.“ Tajmně se usměji, ale nepodnikám nic. Nechám Abdula dále mluvit a přitom si znovu potěšeně prohlížím svou hůl. Theurg mi sdělí, že mistr Bishop je momentálně zaneprázdněný a pokud budu chtít, mohu si v klidu pročíst nějaké svazky ohledně theurgie. Mé oči se rozzáří ještě více.
„Jistě, nebudu teď mistra Bishopa rušit. O svém díle mu povím v klidu někdy jindy. Ale musím přiznat, že zmínka o písemnostech mne opravdu zaujala, a ačkoli unavený jistě jsem, myslím, že u knihy si stejně nejlíp odpočinu. Navíc užitečné informace o užívání hole jistě přijdou vhod. Budu tedy rád za váš doprovod, Abdule.“

Vezmu si tedy své věci, včetně své nově vyrobené elementální hole a následuji Abdula Latifa do sekce se svazky o theurgii. Cestou myslím na to, zda by přece jen nebylo moudřejší jít si lehnout a vyspat se a přemýšlím, co si mohu dovolit, aby mi mé vlastní tělo nevyhlásilo válku. Při tom se znovu snažím pochytit něco z tajemství zdejšího systému, ale jak se zdá je to marné. Tahle knihovna mě nikdy nepřestane fascinovat.

66 15. Ledna 2019 11:52:53

Virgil

Uf, oddychnu si, když se strážný zhroutí s heknutím na zem. Dýchá, žádná krev, Jasmína...na zemi? Až teď začnu vnímat širší okolí. Podám k dívce ruku a pomohu ji vstát. V pořádku, šeptnu k ní, teď musíme spěchat. Najdi něco, čím ho svážeme. Na chvíli se zaposlouchám, a když nezaslechnu žádné kroky, ani povyk, dám se do odzbrojování a svlékání strážného. Je v pořádku, dýchá, jen musíme zajistit, aby ho nikdo neobjevil moc brzy, mluvím k Jasmíně, abych ji zaměstnal a aby neměla čas na přemýšlení a případné hroucení.

Pokud mám stejné kalhoty, nechám mu je a zabavím jen hábit, zbraně a další vybavení. Místo abych se ustrojil na místě, vše svážu jen do velkého uzlíku a zatím odložím. Pak vyberu nejvhodnější vázací prostředek, který mi Jasmína podá a svážu strážnému ruce i nohy. Z kusu hadru vyrobím roubík a uvážu mu i ten. Když se v rychlosti rozhlédnu po dvorku, musím dojít k tomu, že nejlepší místo pro schování těla je vozík s koberci. Ač je mi to nepříjemné, nesmím nechat nic náhodě a tak jeden k koberců rozmotám, a muže do něj zabalím. I kdyby přišel k sobě dřív, než očekávám, bude náročnější se z něj dostat. Rozhodně náročnější, než kdybych ho jen přikryl. A v naší situaci se počítá každá minuta, či hodina...

Bez líčení bych vypadal jako Gerdařan v uniformě - a budil bych víc pozornosti než chci. Doma mě musíš trochu upravit. Teď ale čekej u tohohle uzlíku. Musím ještě něco zařídit. Nebo spíš napravit tvoji chybu... zabručím v mysli. Upoutat pozornost krádeží.. Bolo to byl nápad.. V rychlosti posbírám květy ze země a poklusem se vydám k tržišti. Ihned zamířím k trhovkyni a než spustí povyk, vytáhnu z měšce několik mincí. Ten strážný zlodějku chytil a odvedl. Mě nakázal, abych vás došel informovat a vyrovnat škodu. Úslužně ji podám jak květy, tak několik mincí. Snažím se opravdu vypadat jako ponížený služebník, co jen plní vůli někoho důležitého. Doufám že ti to zavře hubu! Ještě několikrát se ukloním a s brebentěním se vydám zpátky k zapadlému dvorku.

Sotva vyzvednu Jasmínu a balík, je čas, vydat se k domovu. Snad měl Almandin štěstí a dozvěděl se něco užitečného, jinak jsme to dělali zbytečně. Cestu zpátky ani nevnímám, v duchu si procházím různé scénáře, ke kterým by mohlo dojít...

64 13. Ledna 2019 18:26:20

Sandra Divoká

Virgil:

Jak dívka opatrně couvá, využíváš toho, že se můžeš pomalu ale jistě stále nepozorován přesouvat kolem vozu druhou stranou. V tu chvíli už sice riskuješ, že tě strážný zmerčí, a to zvlášť, když je manipulace s kuší slyšet, ale náhoda pomůže tomu, že jsi až do posledního okamžiku neodhalený. Jasmína totiž zakopne o ležící konec oje a upadne na zadek. Strážný zrychlí, aby jí pomohl nebo se jí zmocnil, těžko říct co z toho, a právě těch pár sekund využiješ ty pro svůj zákeřný útok.
Hej! Víc toho šokovaný strážný zařvat nestihne, když ho pažbou kuše udeříš do hlavy, kterou tvým směrem stihl otočit sotva napůl. V okamžiku úderu, kdy kus dřeva zaduní o lebku, Jasmína polekaně vyjekne, což je pro vás v této situaci velmi nebezpečné. Dobře si uvědomuješ, že k tržišti, kde stále čeká okradená prodavačka na spravedlnost, to odtud není daleko, a dívčin výkřik tam mohl být slyšet. Napadený muž v černém hábitu však padl k zemi jako podťatý a nejeví žádné známky vědomí.
Promiň, Alexandře. Vůbec jsem tě neviděla, bála jsem se, že jsem tu sama a najednou jsi vyskočil a ta rána zněla tak strašně... Začne se ti kráska omlouvat, zatímco vstává ze země, kam předtím upadla.
Z uličky zatím nezní žádné kroky, které by mohly patřit nevhodnému svědkovi nebo jinému strážnému. Nevíš, kolik máš času, ale víš přesně, s čím tu můžeš pracovat. Vůz se smotanými koberci, mírně zmatená Jasmína, a omráčený strážný... tik tak... tik tak... tik tak...

********************************
Strážný má pod služebním hábitem, který je trochu cítit jeho potem, jen lehké plátěné kalhoty taktéž černé barvy a boty. U sebe pak má opasek se scimitarem a malou jehlovou dýkou. Dále má na opasku připnout malou taštičku a v ní měšec s 20zl, 7st a 4mk, látkový kapesník, malý flakónek s čirou tekutinou a také nějaký klíč.

|1||2||3||4||5||6||7|poslední(7)>>