IMMORTAL FIGHTERS Dračí doupě

Stíny Ebrasského kláštera (neexpovaný quest)

Filtr příspěvků:

|1||2||3||4||5||6||7||8||9||10|poslední(11)>>

129 10. Září 2019 22:08:05

Ardul

Syrion

"Dále," zabručí otec Sauriel. Představený právě sedí na posteli a podle zamračeného výrazu si jej nejspíš vyrušil z přemítání.
"Ano? Nějaký pokrok ve vyšetřování?" zeptá se o něco vlídněji, když tě pozná. "Černě? Hm, černé zobrazení je typické pro pohřební sošky. Vždycky, když zemře významný člen bratrstva, tak mu do rakve vložíme právě černé sošky. Ale nenapadá mě způsob, jak byste k nim mohli přijít vy," zamračí se. O otci Janovi toho upřímně mnoho nevím. Nejsem si jistý, ale mám tušení, že přišel krátce po mně. O jeho dřívějším životě nevím nic, pakliže by mi to chtěl říct, učinil by tak. Na historii našich členů se nevyptáváme, každý máme své důvody, které nás zavedly zde, pousměje se.
"Alkohol do jisté míry tolerujeme. V některé svátky jej dokonce společně popíjíme, zejména kvas a pivo. Ve vzácných případech pak víno."
"Členové Rady jsou všichni gramotní, to je základní vlastnost, kterou každý uchazeč musí splnit. Běžní bratři zpravidla psát neumí, jelikož pochází zejména z chudých vesnic. Ale výjimky se najdou, kupříkladu Hans byl poměrně vzdělaný," pokývá hlavou.
Při zmínce o Rudém Medvědovi sebou škubne. Zhluboka se nadechne a až pak ti odpoví. "Ano, pár agentů jsem tu už měli a věřím, že stále máme. Řád nás sleduje a čeká na vhodnou příležitost, jak nás zničit. Vlastně bych se nedivil, kdyby už teď sem mířila celá družina těch fanatiků," řekne znechuceně. "Jak jsem říkal, dveře kláštera jsou otevřeny pro všechny, minulost nás nezajímá, pouze přítomnost a budoucnost," odpoví ti na poslední otázku.
Při odchodu se krátce mineš s Arsielasem a zamíříš si to rovnou skrz bránu kláštera až k řece, kde však nenalezneš ani nohu. Jen ptáci v rákosí a v korunách stromů vesele zpívají. Jinak je všude klid. Žádný pokus o vraždu, žádné tělo, žádné napětí. Jen klid. Je ti jasné, že zde pravděpodobně nic nenajdeš, proto se otáčíš a vyhledáš otce Jana.

Baddy

"Kolečka, vždycky jen kolečka!" zasyčí na tebe Koloděj. Nějakou dobu pak tiše brblá cosi o nevzdělancích a milovnících kostiček. "Hlavně luštěniny a vývary. To, co si nevypěstujeme sami, nám ti rolničtí balící dovezou z okolních vesnic. My jim za to dáme nějaké léčivé bylinky," zabručí kuchař. Když však zmíníš koření, pomalu se na tebe otočí, probodne tě pohledem, pak se však jeho výraz rozjasní. "Hm, koření tu obvykle mnoho nemáme. Vlastně vůbec. Už dlouho jsem do ničeho nedal pepř. Takže pokud ho máš, sem s ním!" máchne rukou.
Ať už mu koření přineseš či ne, neukáže se kuchař jako upovídaný člověk. Na většinu otázek ti odpoví pouze nesrozumitelným zabručením, dokud se nedostanete do fáze, kdy jej už začínáš štvát. "Bratře, teď dobře poslouchej. Já tu vařím polévku. Takže buď tak laskav, sklapni, podej mi tu mrkev a skoč si spižírny pro celer. A šupem!" křikne.

Arsielas

Nepoznáš, nakolik tvá slova zasáhla přítomné mnichy. Většina reaguje prostým zamručením a pokývnutím hlavou. Práce na dvorku ti mnoho zpráv nepřinesla, proto ji brzy ukončuješ a vydáváš se hledat Jana. "Otec Jan v tuto dobu bývá ve své pracovně," odpoví ti jeden z noviců.
Při cestě k Janovi se mineš se Syrionem, který právě odchází z pokoje Sauriela.
Jana najdeš sedícího na dřevěné židli s pohárkem vína a věnujícího se nějaké knize. Když si tě všimne, odloží knihu vázanou v hnědé kůži a vstřícně se usměje. "Zdravím, jak mohu pomoci?" zeptá se a pátravě si tě prohlédne.

128 9. Září 2019 23:08:34

Ardul

*********************
Já vím, omlouvám se, zapomněl jsem na to. Zítra tu bude odpis ať už se stane cokoliv.

126 2. Září 2019 20:12:46

Ardul

*********************
Pardon, přes léto nebyla absolutní motivace psát, tudíž jsem si dovolil delší dovolenku. Ostatně si myslím, že i vám to neuškodilo :) Dnes jsem se vrátil z tanečních a jsem rád, že jsem došel domů. Odpis zítra.

125 2. Září 2019 14:18:39

Syrion

*********************
ehm, je září, takže popojedem nebo to ukončíme?

123 11. Srpna 2019 23:00:30

Ardul

*********************
Sorry, ale v létě jsem zpravidla mimo domov a PC, tudíž psát moc nemohu. Ale jak se tak dívám, tak se to týká většiny IF. Každopádně odpis bude zítra. Spěchat na vás nebudu, pište, až budete mít čas. V září popojedem, rád bych do konce roku dohrál.

122 9. Srpna 2019 21:49:48

Syrion

*********************
brzy to bude měsíc....rozpustíme to nebo se bude hrát?

121 12. Července 2019 21:07:08

Ardul

*********************
Pánové, 13.-21.7. jsem pryč. Původně jsem vám tu chtěl hodit odpis, bohužel balení a zařizování se trochu protáhlo, proto to nakonec nestihnu. Takže si dejte ještě ten týden pauzu a pak budeme pokračovat. Ať do do konce roku dokončíme.

120 22. Června 2019 11:56:34

Arsielas

„Brat Ignác,“ zopakuji po mnichovi. „To jméno jsem již slyšel. Všestranný muž,“ podotknu a pokývnu na znamení díku. Když ke mně pak promluví druhý mnich, opráším si ruce a napřímím se, abych mu mohl lépe pohlédnout do tváře.
„S Janem už jsem krátce mluvil,“ přiznám a rozhlédnu se i po ostatních. Můj pohled je zakončený upřímným úsměvem. „Jste všichni mladí muži. Se silou v pažích a bystrou myslí. Klášter je dobré místo. Plné klidu a míru,“ promlouvám napůl k nim a napůl jen tak do prázdna. „I když poslední dny to asi pravda není,“ uznám. „Tam venku je mnoho příležitostí pro život. Musíte si vybrat tu svou, než léta zmaří všechny možnosti,“ poradím jim a vrátím se k záhonku.
„Naučte se číst a psát. Pokud kdy budete chtít odejít, bude se vám to hodit,“ poradím jim až otcovsky.
Dlouho se mu už ale věnovat nestihnu. Vedle mě se zčista jasna objeví Syrion a táhne mě okatě stranou. Rozčílení mu z očí přímo srší.
„Uklidni se, příteli. Neklid nám nepomůže,“ pokusím se zapůsobit na jeho rozum. Jako vždy ale spustí nekonečný příval slov, který sotva stačím vnímat. K tomu mi do rukou strčí nějaké psaní. Letmo ho přejíždím očima, ale většinu pozornosti stále věnuji elfovi. I mě se při tom všem rozbuší srdce. Nedá mi to, abych se nerozhlédl a nepřesvědčil se, že nás někdo nepřetáhne palicí, aby nás umlčel.
Po několika okamžicích, ve kterých se snažím vstřebat, co mi Syrion právě sdělil, konečně promluvím.
„Máš pravdu. Je to až příliš dokonalé. Janovi viny jsou tu vyčteny skoro jako ze slabikáře největších hříchů. Očerňuje to Jana, Borise a stín by padl i na Sauriela. S jeho minulostí už by ho od hranice nebo vyhnanství neuchránilo zhola nic,“ přitakám.
„Styl písma je zastřený. Mohl to psát kdokoliv. Kdokoliv, kdo by se chtěl zbavit Jana a Sauriela. Klidně to mohl nastražit Martin doufajíc, že na něho podezření nepadne. Možná je i s někým domluvený. A možná je to, jak říkáš,“ polemizuji.
„Bartoloměj je v kuchyni. Koloděj, místní kuchař, je tu už několik let. Mohl by něco vědět. Varuj ho a promluv se Saurielem. Jemu by nález toho dopisu nijak neprospěl. On v tom zapletený nebude. Teď už neřešíme jen obyčejnou vraždu, ale chráníme klášter,“ řeknu zcela vážně.
„Já najdu Jana. Věci jsou v pohybu, ale není důvod, aby se mu cokoliv stalo právě teď. Ten dopis tam může ležet už celé týdny. Teď hlavně nesmíme viníka vyplašit,“ varuji elfa otočím se k odchodu. Ještě před tím ale dodám:
„Kryj si záda, Syrione. I neviditelný nůž v zádech bolí,“ mrknu na něj a vrátím se k záhonkům.
„Tak si s Janem asi opravdu prommluvím. Nevíte, kde bych ho teď mohl najít?“ zeptám se jich přímo, ale obezřetně si nenechávám nikoho z nich v zádech. Pokud mi nijak neporadí, vyrazím napříč klášterem a budu opatrně vyhlížet Jana kdekoliv v okolí.

119 21. Června 2019 09:53:01

Arsielas

****************
Dejte mi prosím čas do víkendu. Měl jsem ve středu státnice, tak jsem na to neměl čas a teď v práci doháním resty i vexpovaných Q. O víkendu mám relax, tak se zamyslím, co vůbec chci dělat a písnu :)

118 13. Června 2019 00:12:30

Baddy

prádelně si opláchnu ruce od hlíny. Mou pozornost upoutá pohyb ve dveřích, ve kterých stojí dobře urostlý mnich. No ahoj, fešáku. Než stihnu nějak zareagovat, dlouhými kroky dojde až ke mě. Máš návštěvu? Jeden z mnichů, zřejmě. Ale je to kus chlapa. Vsadím se, že pod tou kutnou skrývá vypracovaný chlupatý hrudník. Jsi nechutný. Říká ten, co po nocích ve městě šmíruje každé kokno, ve kterém si to někdo rozdává. Hromotlukovu otázku nevyvracím, ale nijak nepotvrzuji. Po chvíli mi i sdělí, jak na mne přišel i přes můj dokonalý převlek. Uznale pozvednu obočí, kouknu mimo a mírně nakloním hlavu na stranu. Jo, tohle dává smysl. Mnich mi do ruky vtiskne malý útržek přeloženého pergamenu a opustí prádelnu. Ještě chvíli za ním zasněně koukám. Tak co tam je napsané? Zamrkám a rozložím papír. "Dávejte si pozor. V klášteře mají i stěny uši. Sejdeme se večer hodinu po modlitbě u mostu naproti klášterní bráně. Nikomu ani muk!" Já mám rande. S mnichem. Tady mi něco nevoní. Jestli se tam mám potkat s ním, tak to nemusel posílat tajná psaníčka. chceš mi dělat garde? N2kdo na tebe dohlédnout musí. Papír přiložím k jedné ze svící / pochodní, které osvětlují podzemní prostory a pozoruji jej, dokud z něj nezbude jen popel. S potutelným úsměvem projdu kolem mnicha na stráži, na kterého jen mlčky kývnu a vejdu do jídelny.

Dva z mnichů zde utírají stoly a připravují jídelnu na nával ostatních. Stejně jako strážce venku, pozdravím dvojici strohým kývnutím. Aspoň se tak blbě netlem. trochu si promnu tváře a nahodím neutrální výraz. Poté vejdu za bratrem Kolodějem do kuchyně. Mamince jsem v kuchyni vždycky pomáhal. Nakrájet mrkev snad zvládnu. Dobrá bratře. Pomohu, jak dovedu. Vezmu nůž, kořenovou zeleninu a začnu ji krájet. Na kolečka, nebo na kostičky? ujistím se, než započnu a když je mi objasněno, jak chce Koloděj mrkev připravit, pustím se do práce.

Po nějaké chvíli, kdy si Koloděj přivykne na mou přítomnost, se začnu nenápadně vyptávat. Dovedu si představit, že nemáte zrovna příjemné podmínky pro vaření, ale co tak nejčastěji pro ostatní připravujete? Předpokládám, že většinu si vypěstujete sami, ale nějakou část jistě musíte nakupovat z venčí. Stejně to budou všechno zase a jenom blafy. Překontroluji kuchyni, co že vlastně dnes bude k jídlu. Zároveň slídím, zda nezavadím o něco podezřelého. Nosím při sobě nějaké koření. Pokud by jste měl zájem, mohl bych jej přinést a dnešní pokrm trochu obohatit. Nebo možná něco sladšího? Trocha medu? Co vy na to? Odkrojím nať další mrkvi a odhodím ji do kýble. Mrkev začnu nožem opatrně čistit. Bratře Koloději. Můžete mi něco říct o bratru Martinovi? Pokud bude Koloděj sdílný, pokračuji ve vyptávání. Tragédie, co se tady stala... Soucitně trochu zakroutím hlavou. Znal jste ty ztracené a mrtvé nějak lépe? Mohl byste mi o nich něco říct? Netvořili kupříkladu skupinky s jinými mnichy? Vyslechnu Koloděje a pokud bude ještě čas, budu se případně vyptávat dál.

|1||2||3||4||5||6||7||8||9||10|poslední(11)>>