IMMORTAL FIGHTERS Dračí doupě

Stíny Ebrasského kláštera (neexpovaný quest)

Filtr příspěvků:

|1||2||3||4||5||6||7||8||9||10|poslední(10)>>

123 11. Srpna 2019 23:00:30

Ardul

*********************
Sorry, ale v létě jsem zpravidla mimo domov a PC, tudíž psát moc nemohu. Ale jak se tak dívám, tak se to týká většiny IF. Každopádně odpis bude zítra. Spěchat na vás nebudu, pište, až budete mít čas. V září popojedem, rád bych do konce roku dohrál.

122 9. Srpna 2019 21:49:48

Syrion

*********************
brzy to bude měsíc....rozpustíme to nebo se bude hrát?

121 12. Července 2019 21:07:08

Ardul

*********************
Pánové, 13.-21.7. jsem pryč. Původně jsem vám tu chtěl hodit odpis, bohužel balení a zařizování se trochu protáhlo, proto to nakonec nestihnu. Takže si dejte ještě ten týden pauzu a pak budeme pokračovat. Ať do do konce roku dokončíme.

120 22. Června 2019 11:56:34

Arsielas

„Brat Ignác,“ zopakuji po mnichovi. „To jméno jsem již slyšel. Všestranný muž,“ podotknu a pokývnu na znamení díku. Když ke mně pak promluví druhý mnich, opráším si ruce a napřímím se, abych mu mohl lépe pohlédnout do tváře.
„S Janem už jsem krátce mluvil,“ přiznám a rozhlédnu se i po ostatních. Můj pohled je zakončený upřímným úsměvem. „Jste všichni mladí muži. Se silou v pažích a bystrou myslí. Klášter je dobré místo. Plné klidu a míru,“ promlouvám napůl k nim a napůl jen tak do prázdna. „I když poslední dny to asi pravda není,“ uznám. „Tam venku je mnoho příležitostí pro život. Musíte si vybrat tu svou, než léta zmaří všechny možnosti,“ poradím jim a vrátím se k záhonku.
„Naučte se číst a psát. Pokud kdy budete chtít odejít, bude se vám to hodit,“ poradím jim až otcovsky.
Dlouho se mu už ale věnovat nestihnu. Vedle mě se zčista jasna objeví Syrion a táhne mě okatě stranou. Rozčílení mu z očí přímo srší.
„Uklidni se, příteli. Neklid nám nepomůže,“ pokusím se zapůsobit na jeho rozum. Jako vždy ale spustí nekonečný příval slov, který sotva stačím vnímat. K tomu mi do rukou strčí nějaké psaní. Letmo ho přejíždím očima, ale většinu pozornosti stále věnuji elfovi. I mě se při tom všem rozbuší srdce. Nedá mi to, abych se nerozhlédl a nepřesvědčil se, že nás někdo nepřetáhne palicí, aby nás umlčel.
Po několika okamžicích, ve kterých se snažím vstřebat, co mi Syrion právě sdělil, konečně promluvím.
„Máš pravdu. Je to až příliš dokonalé. Janovi viny jsou tu vyčteny skoro jako ze slabikáře největších hříchů. Očerňuje to Jana, Borise a stín by padl i na Sauriela. S jeho minulostí už by ho od hranice nebo vyhnanství neuchránilo zhola nic,“ přitakám.
„Styl písma je zastřený. Mohl to psát kdokoliv. Kdokoliv, kdo by se chtěl zbavit Jana a Sauriela. Klidně to mohl nastražit Martin doufajíc, že na něho podezření nepadne. Možná je i s někým domluvený. A možná je to, jak říkáš,“ polemizuji.
„Bartoloměj je v kuchyni. Koloděj, místní kuchař, je tu už několik let. Mohl by něco vědět. Varuj ho a promluv se Saurielem. Jemu by nález toho dopisu nijak neprospěl. On v tom zapletený nebude. Teď už neřešíme jen obyčejnou vraždu, ale chráníme klášter,“ řeknu zcela vážně.
„Já najdu Jana. Věci jsou v pohybu, ale není důvod, aby se mu cokoliv stalo právě teď. Ten dopis tam může ležet už celé týdny. Teď hlavně nesmíme viníka vyplašit,“ varuji elfa otočím se k odchodu. Ještě před tím ale dodám:
„Kryj si záda, Syrione. I neviditelný nůž v zádech bolí,“ mrknu na něj a vrátím se k záhonkům.
„Tak si s Janem asi opravdu prommluvím. Nevíte, kde bych ho teď mohl najít?“ zeptám se jich přímo, ale obezřetně si nenechávám nikoho z nich v zádech. Pokud mi nijak neporadí, vyrazím napříč klášterem a budu opatrně vyhlížet Jana kdekoliv v okolí.

119 21. Června 2019 09:53:01

Arsielas

****************
Dejte mi prosím čas do víkendu. Měl jsem ve středu státnice, tak jsem na to neměl čas a teď v práci doháním resty i vexpovaných Q. O víkendu mám relax, tak se zamyslím, co vůbec chci dělat a písnu :)

118 13. Června 2019 00:12:30

Baddy

prádelně si opláchnu ruce od hlíny. Mou pozornost upoutá pohyb ve dveřích, ve kterých stojí dobře urostlý mnich. No ahoj, fešáku. Než stihnu nějak zareagovat, dlouhými kroky dojde až ke mě. Máš návštěvu? Jeden z mnichů, zřejmě. Ale je to kus chlapa. Vsadím se, že pod tou kutnou skrývá vypracovaný chlupatý hrudník. Jsi nechutný. Říká ten, co po nocích ve městě šmíruje každé kokno, ve kterém si to někdo rozdává. Hromotlukovu otázku nevyvracím, ale nijak nepotvrzuji. Po chvíli mi i sdělí, jak na mne přišel i přes můj dokonalý převlek. Uznale pozvednu obočí, kouknu mimo a mírně nakloním hlavu na stranu. Jo, tohle dává smysl. Mnich mi do ruky vtiskne malý útržek přeloženého pergamenu a opustí prádelnu. Ještě chvíli za ním zasněně koukám. Tak co tam je napsané? Zamrkám a rozložím papír. "Dávejte si pozor. V klášteře mají i stěny uši. Sejdeme se večer hodinu po modlitbě u mostu naproti klášterní bráně. Nikomu ani muk!" Já mám rande. S mnichem. Tady mi něco nevoní. Jestli se tam mám potkat s ním, tak to nemusel posílat tajná psaníčka. chceš mi dělat garde? N2kdo na tebe dohlédnout musí. Papír přiložím k jedné ze svící / pochodní, které osvětlují podzemní prostory a pozoruji jej, dokud z něj nezbude jen popel. S potutelným úsměvem projdu kolem mnicha na stráži, na kterého jen mlčky kývnu a vejdu do jídelny.

Dva z mnichů zde utírají stoly a připravují jídelnu na nával ostatních. Stejně jako strážce venku, pozdravím dvojici strohým kývnutím. Aspoň se tak blbě netlem. trochu si promnu tváře a nahodím neutrální výraz. Poté vejdu za bratrem Kolodějem do kuchyně. Mamince jsem v kuchyni vždycky pomáhal. Nakrájet mrkev snad zvládnu. Dobrá bratře. Pomohu, jak dovedu. Vezmu nůž, kořenovou zeleninu a začnu ji krájet. Na kolečka, nebo na kostičky? ujistím se, než započnu a když je mi objasněno, jak chce Koloděj mrkev připravit, pustím se do práce.

Po nějaké chvíli, kdy si Koloděj přivykne na mou přítomnost, se začnu nenápadně vyptávat. Dovedu si představit, že nemáte zrovna příjemné podmínky pro vaření, ale co tak nejčastěji pro ostatní připravujete? Předpokládám, že většinu si vypěstujete sami, ale nějakou část jistě musíte nakupovat z venčí. Stejně to budou všechno zase a jenom blafy. Překontroluji kuchyni, co že vlastně dnes bude k jídlu. Zároveň slídím, zda nezavadím o něco podezřelého. Nosím při sobě nějaké koření. Pokud by jste měl zájem, mohl bych jej přinést a dnešní pokrm trochu obohatit. Nebo možná něco sladšího? Trocha medu? Co vy na to? Odkrojím nať další mrkvi a odhodím ji do kýble. Mrkev začnu nožem opatrně čistit. Bratře Koloději. Můžete mi něco říct o bratru Martinovi? Pokud bude Koloděj sdílný, pokračuji ve vyptávání. Tragédie, co se tady stala... Soucitně trochu zakroutím hlavou. Znal jste ty ztracené a mrtvé nějak lépe? Mohl byste mi o nich něco říct? Netvořili kupříkladu skupinky s jinými mnichy? Vyslechnu Koloděje a pokud bude ještě čas, budu se případně vyptávat dál.

116 10. Června 2019 14:05:58

Syrion

topy, které mě vedli j Janovi se zdají být falešné, přesto se rozhodnu prozkoumat místo, kterým je otec Jan tolik posedlý. Oltář v kostele, nad kterým se tak moc rozplýval. Stále skryt kouzlem, se neviděn dostanu přes zahrady kde minu své společníky, kteří poznávají krásy zahradničení z první ruky a dostanu se do samotného kostela. Naštěstí pro mě, tu kromě mě a Meldona nikdo není. Meldon se vyvalí u vchodu a líně sleduje, jestli se někdo blíží. A já se opět pouštím do mravenčí práce průzkumu....Podobně jako v Hansově cele kde byl zavražděn, i zde práce trvá dost dlouho a stojí značné množství trpělivosti, přesto však naleznu podivnou skrýš.

áá, někdo si tu evidentně schovává poklad... Pomyslím si s úsměvem, když vyndavám poklady, naleznu čtyři přívěsky s drahými kameny, veliký safír, nějaké to stříbro v měšci a podivný slizký tabák, který nechutně páchne a má dosti zvláštní konzistenci. Těžko říct k čemu to vlastně je, že by léčivá mast? Alchymista by mi řekl víc...ještě že tu jednoho mají... Dále naleznu dvě černé ebenové sošky hadí dvojice a nakonec vyndám tubus se svitkem. Písmo je roztřesené a sotva čitelné, přesto se mi jej daří po chvíli nakonec rozluštit.

A doprdele...to jako vážně? Doznání? Ke všemu? Zalapám po dechu a raději si sednu. Na jednu stranu tu máme vyřešený případ nejen současné vraždy, ale i těch minulých za vlády Borise. Jenže je mi to celé nějaké divné. Skutečně to mohl být on, ale proč by se doznával teď? Dostal strach z vyšetřování? Dohnalo jej svědomí? to těžko, už jsou to celá léta...a jestli vraždil i teď, proč by to najednou vzdal? Možná to udělal, vše tomu nasvědčuje a důkazy co se mi podařilo najít tomu odpovídají...Jenže...Jenže co když je to celé jinak? Co on se doznává i ke komplicům, že je vůdce sekty a chtěli zabít knížete? Tohle spíš zní jako doznání ušité na míru pro Rudého medvěda. Celé to mohl být složitý plán jak odstavit klášter, důkazy z minulosti nenašli, tak si vytvořili vlastní? Nasadili volavku ze které udělali obětního beránka vraždy, další, možná stejný agent co zabil Hanse pak nastražil deník, Janovo doznání....až dorazí vyšetřovatelé řádu, naleznou vše co potřebují, aby rozjeli pořádný inkviziční proces s cílem najít Janovi komplice. Skvěle vymyšlený plán...Jistě by vedl k pádu Sauriela, Martina a zkrátka všech, kteří budou řádu nepohodlní....jenže to jsou jenom mé doměnky, otázka je kde je teď Jan? Šel se zabít nebo ho teď někdo odstraňuje aby se nemohl bránit? Jak je písmo roztřesené, mohl ho k tomu někdo nutit...

Rychle vrátím šperky spolu s tabákem a penězi zpět do úkrytu. Vrátím i jednu ze sošek, druhou si nechám a stejně tak si u sebe nechám tubus se svitkem. Skrýš opět zamaskuji a jakmile se ujistím že jsem v kostele stále sám, zruším své kouzlo a spolu s Meldonem se rychle vydám za svými přáteli. jako prvního potkám Arsielase, jak okopává zahradu. Jasně, já taky makám jako pitomec, zatímco on se znuděně rejpe v hlíně....

Rychle přejdu k elfímu příteli a bez okolků jej začnu táhnout pryč ze zahrady. Promiň, ale není čas musíš rychle se mnou. Možná jde o čas. Vysvětlím mu prostě a jakmile budeme někde mimo zvědavé pohledy a mnichů, někde kde nás pokud možno nikdo neuslyší, podělím se se svým dalším nálezem. Asi máme problém. Buď jsme vyřešili vraždu včetně těch z minulosti, nebo máme na krku pěkně podlou až geniální past řádu rudého medvěda. Našel jsme skrýš, s černými soškami hadí dvojice, nějaké to stříbro a cennosti, spolu s doznáním Jana...Písmo je roztřesené, takže buď ho dohnalo svědomí, nebo to někdo psal za něj...Musíme Jana najít a hlídat, buď se pokusí zabít, nebo ho zkusí zabít někdo jiný. Zmiňuje tam komplice, ale nedává to smysl. Jestli byl skutečně vůdcem sekty, jak mohl plnit příkazy Borise? Celé mi to přijde jako léčka, nastražené důkazy pro vyšetřovatele rudého medvěda kteří sem mají dorazit, aby mohli odstranit v inkvizičních procesech nepohodlné lidi. A jestli ne, pak to skutečně byl asi Jan, ale rád bych si byl jistý. Musíme najít Jana a nenápadně jej hlídat, sledovat ho aby neudělal nějakou pitomost. Nevím kde je Bartoloměj, ale snad ti s hledáním pomůže, uděláš to prosím? Hlavně opatrně, může jít o krk.... vychrlím šeptem na Arsielase informace, mezitím mu nechám přečíst Janovo doznání co jsem našel a ukážu onu sošku hadí dvojice, kterou jsem v úkrytu našel.

Já bych se rád opatrně zeptal ještě na pár věcí Sauriela...Jestli Jana někdo donutil tohle napsat, nebo to někdo psal za něj, jde mu jistě teď o život. Jestli ne, může si vzít život i sám...a taky může chtít vzít někoho sebou tak opatrně prosím. Nesmíme nikoho vyplašit... Dodám ještě a doufám, že mi Arsielas pomůže. Jakmile si svitek přečte, vezmu si svitek zpět spolu se soškou a schovám vše bezpečně k sobě pod plášť.

Poněkud uklidněný tím, že už nejsem sám kdo ví nově zjištěné skutečnosti, vydám se přímo za Saurielem. Jakmile jej naleznu, požádám jej zda by měl na mě chvíli času. Promiňte Saurieli že vás takto vyrušuji,možná o nic nejde, ale týká se to vyšetřování a musím mít jistotu. Chtěl bych se zeptat, když je hadí dvojice vyobrazená černě, znamená to něco? Je to obvyklé nebo naopak neobvyklé? Jakmile mi Sauriel odpoví, začnu s další otázkou. Co by jste mi řekl o otci Janovi?Jaký je a jak je tu vlastně dlouho? Zeptám se a jakmile se mi dostane odpovědi, zkusím dalších pár dotazů. Je v klášteře povoleno pít alkohol? nebo jej dokonce vyrábět? zeptám se a následně zkusím další dotaz. Pokud vím, jen málo členů řádu umí číst a psát, nevíte jak je na tom Jan? Umí číst a psát? A co Hans, ten číst a psát uměl? Jakmile se mi dostane odpovědí, odvážím se ještě k poněkud nebezpečnější otázce. Máte informace o tom, že by u vás byli nějací agenti rudého medvěda? Jak moc znáte mnichy které přijímáte? Jakmile se mi dostane odpovědí, nevytáhnu nalezené důkazy proti Janovi. Jistě, bylo by to snadné, ukázat nalezené věci, deník a odjet s tím že práce je hotová, ale skutečnost, že sem potom vtrhne inkvizice a nastane peklo na zemi, budou hořet na hranicích možná jedni z posledních vzdělaných lidí v této ignorantské zemi, to mi po chuti moc není.

Jakmile skončím u Sauriela, díky kterému doufám vymažu pár otazníků v mých verzích co se tu vlastně děje, zamířím k řece, kde mám podezření že by se mohl Jan utopit, ať už sám, nebo s něčí pomocí. Spěchám, a doufám že ať už je pravda jakákoliv, Jan ještě žije. Koneckonců, není to tak dlouho co jsem s ním mluvil a napsané doznání tam mohl někdo podstrčit už před delší dobou. A Jan nevypadal zoufale či rozrušeně...Pokud nenajdu nic podezřelého u řeky, vydám se zkusit Jana v jeho ubikaci, nebo najít své společníky, zda měli více štěstí než já.

112 9. Června 2019 16:34:57

Ardul

Syrion
Skryt rouškou neviditelnosti a s Meldonem v patách opouštíš nářaďovnu a vydáváš se prozkoumat kostel. Cestou míjíš pracující mnichy a své společníky.
V kostele je nyní zcela prázdno. Dokonce ani po otci Janovi není vidu a ani slechu. Podmínky pro průzkum jsou tak zcela ideální. Pečlivě prohledáváš každičký coul. Práce je to velmi zdlouhavá. Nakonec však přinese své ovoce. Pod obrazem najdeš uvolněný kámen. Opatrně se rozhlédneš, jestli jsi zde stále sám. Meldon se mezitím rozvalil u vchodu a nevypadá, že by nějaké nebezpečí postřehl. Vytáhneš kámen ze zdi a prozkoumáš prohlubeň. V útrobách zdi nalezneš hotový poklad. Jako první vytáhneš malý kožený váček, velikostí se rovnající měšci. Váček je do půl naplněn něčím, co zdánlivě připomíná tabák. Narozdíl od něj je však směs zbarvena do červené a oranžové barvy a páchne jako močůvka. Pokud směs promneš v ruce, zjistíš, že není suchá jako tabák, ale podivně slizká. Když v prohlubni ještě krapet zalovíš, nalezneš čtyři přívěšky se smaragdem, safír velký jako křepelčí vejce, dvě ebenové sošky hadí dvojce (velké asi 10 coulů), půl hrsti stříbrných mincí a malý tubus se svitkem. Pokud sis myslel, že tě již nic nemůže překvapit, svitek ti to dokonale vyvrátil.

Baddy
Jakkoliv to mohlo znít jednoduše, po chvíli se z prostého okopávání záhonů vyklube poměrně těžká práce. Co naplat, od barda a kouzelníka nikdo nic jiného čekat nemohl. Většinu svého života si strávil ponořen v knihách nebo v...klíně mladých paniček. Potůčky potu ti stékají do očí a nepříjemně pálí.
Snad špatně zvolená doba, nebo přítomnost tvého elfího přítele zaviní, že se od mnichů již nic nového nedozvíš. Nikomu není nijak extra do hovoru, jen tam tiše stojí a okopávají záhon. Od fyzické práce tě po chvíli osvobodí Arsielas. Vmžiku vteřiny tě probodnou zvědavé pohledy bratří. "Eh, jistě...prozatím to dávejte na hromádku vedle sebe, po práci to odneseme na kompost, pane," vysouká ze sebe Johan. Z jeho tónu hravě poznáš, že z práce poblíž elfa není vyloženě nadšený.
S pocitem dobře odvedené práce si to kráčíš směrem do podzemí. Stále však v zádech cítíš zvědavé pohledy mnichů.
V podzemí panuje příjemný chládek a vlhkost. V prádelně není ani noha. Vlastně tu všude panuje až podivný klid. Rychle si umyješ ruce a chystáš se odejít. Do dveří však zrovna vejde hotová hora v kutně. Mnich je vysoký dobré dva metry, pod kutnou se rýsují vypracované ruce a nohy. Dva kroky a je u tebe. "Předpokládám, že mluvím s jedním z těch chlápků, co včera přišli do kláštera?" zeptá se tě tiše a vyčká odpovědi. Pokud by ses chystal mluvit moc hlasitě, ihned ti zacpe ústa rukou a vybídne tě ať šeptáš. Pakliže by tě zajímalo, jak tě poznal, ucítíš na sobě jeho pobavený pohled a prosté: "Mniši si ruce umývají v řece. Tohle je voda na praní."
Pokud svou identitu přiznáš, zpod rukávu vytáhne malý lísteček a podá ti jej. Po předání ihned odchází.
Po umytí rukou a krátkém rozhovoru odcházíš do kuchyně. Cestou mineš vstup do katakomb a mlčenlivého mnicha, který jej stráží.
V jídelně dvojice mnichů utírá stoly a lavice, ale kromě krátkého kývnutí hlavou si s nimi moc nepromluvíš. V kuchyni pak konečně potkáš bratra Koloděje, míchajícího hrachovou kaši. "Pomoct? Hm, proč ne. Ti budižkničemové dokážou připálit i vodu. Otázkou je, jak jsi na tom ty s vařením, hm?" povytáhne obočí. Po tvé odpovědi si něco nesrozumitelně zabručí, zavrtí hlavou, a nakonec tě pošle krájet mrkev.

Arsielas
Pohled na hubeného elfa v šatech, jak ohýbá hřbet nad políčkem a špiní si ruce hlínou musí být zážitek na celý život. Cítíš na sobě udivené pohledy blízkých mnichů, jako kdybys byl nějaká atrakce v cirkusu. Rostlinkám se daří skvěle, v půdě mají dostatek humusu i vody. Ten, kdo má záhon na starosti nepochybně ví, co dělá.
"Ehm, bratr...bratr Ignác. Dohlíží na záhony a míchá lektvary, které vozíme do města," odpoví ti po chvilce ticha jeden z mnichů. Z hlasu hravě poznáš jeho napětí a snad i strach. "Najdete ho v laboratoři, pane," dodá druhý.
Zavládne napjaté ticho, které záhy opět prolomíš ty. No, řeknu vám to narovinu. Většina z nás těm řečem nerozumí ani zbla. Vesměs všichni jsme sirotci nebo chudáci, co by si mimo klášter mohli maximálně kousat nehty. Pokud vás zajímají ti hadi nebo to to je, tak se radši zeptejte otce Jana, ten je na to expert, dostane se ti odpovědi od právě příchozího mnicha, který se postaví vedle tebe. Narozdíl od ostatních bratrů, tenhle nevykazuje žádné známky nejistoty nebo strachu, naopak, hlas má pevný a rozhodný.

*********************
Zkuste do neděle 16.6. odpovědět všichni, ať dodržíme alespoň ten jeden odpis týdně.

111 6. Června 2019 18:59:22

Ardul

*********************
Odpis o víkendu.

109 5. Června 2019 10:12:21

Arsielas

elou dobu, co mi Bartoloměj vysvětluje zacházení s motykou mám na obličeji mírný úsměv, kterého se nemohu zbavit.
„Elfové a příroda je jako tělo a duše, příteli. Náš rod tu byl při zrodu hvězd. Je naší součástí a my jsme její. Ale máš pravdu, že lidské nástroje pro nás nejsou přirozené,“ uznám a dělám, že nevnímám ironii, se kterou vše říkal. „Těžko bych ale byl co platný v kuchyni. Doufám, že v tomhle směru jsi obratnější nežli já,“ vrátím mu jeho uštěpačné řeči.
Když Bartoloměj odejde, sehnu se k záhonku a zabořím dlaně do hlíny. Cítím sílu, která v ní koluje. Je jako by kolem mě protékala prapůvodní pravda a základ světa. Je jiná než ta ve vzduchu. Jiná, než proudí ve vodě. Nemohu využít žádnou z nich, ale je tam.
„Máte tu velice pěkné zahrady a přírodu vůbec,“ řeknu směrem k mnichům, ale ani nezvednu hlavu a dál se starám o rostlinky. „Kdo váš učil? Kdo má na starosti pěstování bylin?“ zeptám se jich a konečně na ně pohlédnu. „Rád bych si s ním vyměnil zkušenosti a možná si i odnesl pár lístků některých druhů,“ vysvětlím jim svůj zájem.
Podle jejich reakce a chuti se jakkoliv bavit, pokračuji ve vyptávání. Absolutně ale pomíjím důvod, proč tady jsme. Pokud někdo z nich zavraždil Hanse, jednal na příkaz někoho jiného a já teď nejsem na správném místě, kde hledat informace.
„Dovolte ještě jednu otázku. Moc jsem nepochopil výklad vašeho bratra Jana, když nám vykládal vaši víru. Mohli byste mi přiblížit její hodnoty?“ zeptám se s ne úplně předstíraný zájmem.

|1||2||3||4||5||6||7||8||9||10|poslední(10)>>