IMMORTAL FIGHTERS Dračí doupě

Přízrak Dochartovy jámy

Filtr příspěvků:

|1||2||3||4||5||6||7||8||9|poslední(9)>>

124 15. Února 2019 19:11:38

Hieronimus Bosh

o cestě přejdete všechny Lelekinovy komentáře vy i Bron v tichosti. Azerota spíše zajímá, kdo má na svědomí smrt zbojníků. Na cestičce do Bronovy tváře nevidíte, ale na odpověď čekáte celkem dlouho, rozhovoří se až pod vrcholem, těsně než vyjdete na cestu.
S tím nemá rychtář nic moc společného, tresty jsou dány a to že jsou oběšeni zrovna tady může být náhoda, pokud by Edelrich chtěl tak mohli viset třeba v Modrém dole. Nejste místní tak bych se do toho moc nepletl, v poslední době ... hmm.. je tady pár problémů, které se musí rychle vyřešit.Mávne na Vás rukou, aby jste přidali do kroku.

Bron se zde očividně nechce zdržovat a pravděpodobně se již vidí zpět ve Třech dubech, je celý roztěkaný a pořád se po něčem rozhlíží. Je to tím místem nebo je už prostě takový. Možná právě teď myslí na to, co by se mohlo stát, kdyby se vynořily přízraky o kterých se mluví dole. Přece jen na každém šprochu pravdy trochu.
Je asi celkem rád, že jediná otázka, která padla se týká flakónků a na tu rychle odpoví. To je růžová mast, pomáhá s hojením, když máte nějaké zranění, ale když se namažete je třeba zůstat v klidu, jinak to moc nefunguje.
Přeletí Vaši skupinku očima, kde se mu zračí směsice obav, údivu a snad někde v hloubi i strachu. Přeju Vám štěstí. A buďte opatrní, doly jsou zrádné.Plácne nečekaně Lelekina po rameni, jako by muchtěl dodat odvahy, otočí se k vám zády a rychle odchází po cestě směrem ke vsi.
Osaměli jste, jenvzdalující se Bron a dřvěná chýše nedaleko Vám připomíná, že nejste uprostřed divokých hor, ale celkem nedaleko frekventované obchodní stezky. Bron Vám za chvíli zmizí z dohledu a ticho kolem Vás rozvíří občas jen závan větru, který zašumí korunami stromů a donutí zavrzat vrátek, který sloužil k vytahování důlních vozíků na povrch, a který by po pár opravách mohl být zase funkční. Moc jiného než vrátek, a nevelká přízemní roubená chata tady k vidění není. Snad jen několik opravdu velkých hromad černé haldoviny vám začíná napovídat jak je důl rozlehlý, i když velikost vchodu tomu podle vás zrovna neodpovídá. Ale co vy víte, jak vypadají vchody do dolů, co vy víte, kolik se toho musí vytěžit?
Co vy víte o tom jak to tam dole bude vypadat? Co Vás tam dole za těmi deskami, kterými je vchod nedbale zatlučen, čeká?

123 13. Února 2019 14:32:44

Arto

ozvednu obočí nad konáním Lelekyna, který si nejdříve veme pohodeň, kterou mi podá. Artíku? Co to zatraceně zkoušíš. Už se téměř rozhodnu, že nabídnutou pochodeň schovám ke svým věcem, když Bron dodá, že si máme vzít celý pytel. Dobrá, berem a jdem. Lele se pytle ujme a tázavě se na mě podívá, hodím mu svou pochodeň. Jen si to nes. Bronn začal popisovat trasu a já ho začal bedlivě sledovat. Není moc oblečen na dlouhou tůru, takže to možná bude nakonec krátká procházka.
Je tady celkem pěkně, hory, lesy. Pořádně se nadechnu a ihned se mi zkřiví nos. Zatraceně, co to je za smrad? Očividně nejsem jediný, kdo si smradu všiml, ale na Lelekynův vtip nereaguji, i když mi lehce cukly koutky. Můj přítel z Citadely se mi chtěl zmínit o Růženě, která se na mě prý ptala. Hlasitě si odfrknu, Jasně, stavím se za ní. Jasně. dodám trochu ironicky. Zdroj onoho nevábného smradu se jaksi blíží a tak těkám očima po okolí, zda-li zahlédnu jeho zdroj. Sotva se přehoupneme přes hřebem, spatřím šibenici a v ní mrtvolu. Tvrdý kraj si žádá tvrdé tresty. Bron se na nás otočí a spustí něco o Smečce. Zbojníci říkáš. To by mě zajímalo, jak by se tvářili, kdyby zjistili, že všechny peníze ve vesnici má rychtář. Jistě nutnost. Rozhlédnu se po okolních lesích a kopcích. Něco to smrdí víc, než ty dvě mrtvoly. Vyplivnu žluč, která se mi shromáždila v puse. Je to nutnost. Pohled na chvíli nechám na novém společníkovi. Zřejmě se mu taky něco nezdá. Bron znovu vyrazí do kopce, tak poslušně následuji, ještě jednou se ale zastavím a podívám se po okolí a na nebožtíka visícího ve větru. Je to nutnost.
Dorazíme během krátké doby k zatlučenému vchodu do dolu. Dochartova jáma. Bron vytáhne z tuniky jakési tři ampulky. Jednu si vezmu a dám si ji blíže k očím. Co to je za kekel? K čemu to je dobrý? Strážný vypadá poněkud na trní a pravděpodobně se chce co nejrychleji vzdálit od místa, kde právě stojíme. Podívám se na mé dva společníky a trpělivě čekám, zda budou mít dotazy.

122 11. Února 2019 22:29:11

Lelekyno

rochu nechápavým a zároveň potupeným pohledem se podívám na Brona. Ano samozřejmě. Jen jsem si je chtěl ummm prohlédnout. Děkujeme za ně. Ten pytel si tedy s dovolením vemu. Ušklíbnu se na Arta jako kdybych se mu tím úšklebkem chtěl omluvit za svojí hloupost a převezmu pytel s pochodněmi od Brona a nabídnu ho nést Artovi. (Pokud odmítne převezmu i jeho pochodeň co drží, pokud bude chtít a pytel vezmu na záda sám). Na Bronovo pobídnutí do rychlého kroku nijak nereaguji jen tiše přikývnu. Čím rychleji tam budeme tím lépe. Už jsem zvědavý co se tam vlastně děje a jak to celé dopadne. Pár myšlenek mi ještě proběhne hlavou než si Bron srovná brnění a řádně uchopí kopí. Asi to bude vážně kousek. Bron si jde celkem na lehko.
Jak stoupáme nahoru ohlížím se dozadu a prohlížím si vesnici. Normálně by mě výhled potěšil ale na téhle vesnici není, co by kohokoliv těšilo. Tedy krom pana skrblíka rychty, který se nebojí skrývat svojí, hamižnost a nadřazenost vůči zbytku celé vesnice. Co už. To není náš problém. Zatím. Při zamyšlení jsem ztratil krok a všimnu si že jsem trochu pozadu za skupinou. Přidám do kroku a jsem u nich skoro ihned. Jak doháním skupinu do kopce mírně se zadýchám a čim víc natahuji vzduch tim víc si všímám toho podivně nasládlého zápachu. Nevěnuji mu příliš pozornosti. Beztak to jde z vesnice. V domnění své vtipnosti pronesu klasickou řečičku. Tak ale chlapi kdo si tu pšouknul? Až potom co to řeknu si uvědomím jak trapné to bylo a raději skloním hlavu a srovnám krok s ostatními. Ten smrad mi něco připomíná. Něco podobného jsem cítil i v labyrintu…
Arto? Když jsem se stavil v "hospůdce" ptala se mě na tebe Růžena. Prý by tě ještě někdy ráda viděla. Tak až budeme mít po práci můžeš se tam stavit kaňoure. Hehehe! Skoro se na svém míchu zakuckám. Ne že bych byl tak vtipný ale spíše tím že zápach výrazně zesílil. No a když přejdeme přes hřeben otevře se nám planina na které stojí původci zápachu. Dva nebožtíci. Nebo tedy dle mého odhadu to kdysi bývali lidé. Alespoň ten, co visí. Nepříliš dobře rozpoznatelný objekt natočený na kole mohl být dříve skoro čímkoliv. Pěkní řízci. Bron se otočí a se zvláštně působícím pošklebkem nám povypráví příběh jak se sem tihle dva dostali. Snad jako kdyby se v tom vyžíval. Nejspíš je mučil on. A to na příkaz pana rychty. Je to nutnost? Podle koho? Podle pana rychty? Jeho nejistota v hlase na něho prozradí že s tím až tak moc nesouhlasí. To to jako musí říkat, aby si zajistil rychtovo uznání nebo jak? Pokrytec.
S čerstvým vzduchem v plicích se jde mnohem snadněji. Cesta je hezky upravená. Vypadá to, že jí používají na různé převozy. Nebo spíš aby z vesnice lidé mohli co nejrychleji zmizet. Kdybych neměl o čem přemýšlet, nedupali jsme tolik a vítr nešustil s listy stromů bylo by naprosté ticho. A i tak mi to vadí. Už se chystám něco nadnést, když v tom začne mluvit Bron. Přikývnu na důkaz porozumění jeho instrukcím. Asi ho to ani nejspíš netrápí, jestli si to budeme pamatovat nebo ne. Cesta se rozšíří a jdeme vedle sebe jako nějací hrdinové na které všichni tam dole ve vesnici spoléhají. Jen by stačilo, aby nám k tomu hrál bard jednu z těch básní, které vypráví o hrdinských činech a už by tomu nic nechybělo.
Dorazíme na místo. Bron vypadá poněkud netrpělivě a vypadá že ho nemusíme příliš vybízet, aby se otočil a šel zpět do vesnice. Jakmile vidím že nám Bron zase něco podává vrhnu se potom jako předtím po pochodních. Vezmu si jeden flakónek. Děkuji Brone. Otázku za mě podá Azeroth, tak jen prohlížím flakónek se zvláštně vypadající tekutinou a čekám na odpověď od Brona.

121 10. Února 2019 22:47:57

Azeroth Black

aštěstí se už ničím nezdržujeme, není ale ani prostor pro nějaké plánování. Né teď za cesty a když je tady doprovod, nemůžu se zbavit dojmu že rychtář sám je zdejší problém. Jak opouštíme těch pár domečků a stoupáme po stezce vzhůru z údolí, je mi vlastně i trochu lépe. Možná bych se na to mohl vykašlat a jít si radši po svém. Zima o sobě dává vědět brzo, a já mam ztratit minimálně dva tři dny tady v té díře. Měl bych si řešit svoje problémy a na tohle se vykašlat, za těch pár zlatých to možná ani nestojí. Tak se tam vrátíme a rychtáře podrbeme na žebrech, tím novim mečíkem co jsis koupil, místo kabátu. Do nosu mě uhodí nepříjemný zápach a přeruší tok myšlenek, že by někdo ventiloval vydatnou snídani ? nechal bych to bejt ale z tohohle zůstávám tak nějak v pozoru, jako nějaké varování které ještě nepoznávám, ale brzo není pochyb, ne to je hniloba, smrt… nemám co dodat, odhaduju že tenhle zápach je ti blízky. Ano, pokud je to parfém mých nepřátel.
Jak se však ukáže tohle nebyl zápach našich nepřátel, ale dvou ubožáků ponechaných zkáze. Nechutná trofej, barbarská, nejsem si však jistý jestli mi uplně vadí. Zápach je však nechutný, Bron se na nás otočí a s podivným úšklebkem se pustí do mluvení.
Smečka, havíř, sýpka, vychcípají. Podivný, řekl jen že toho v kole chytili u sýpky, ale asi nemá smysl ted, se na tohle vyptávat každopádně „ Ano jistě, nutnost, musíte té smečce přece ukázat, že vy se nedáte, že je to vaše území. Odhaduju že tak dobrý nápad měl asi místní Rychtář, a nejspíše sám odsoudil a nechal popravit ty dva zloděje přistižené při krádeži ?“ Tázavě se s náznakem úsměvu podívám na Brona. Už však za chůze, protože další závan větru z toho místa opravdu čichat nemusím.

Když dorazíme na samotné místo, je vidět že je náš průvodce poněkud nervózní. Asi nemá cenu ho tu dlouho trápit. „výborně, ještě něco nám o tomhle místě můžete říct ? nebo se tu teď rozloučíme ?“

*********************
taky není nějak moc čas

tak si poslechneme co nam Bron ještě třeba poví

120 8. Února 2019 17:36:47

Lelekyno

*********************
Já jedu na víkend pryč na závod, takže se k počítači dostanu asi až v neděli nebo pondělí. Budu se snažit odepsat co nejdříve. Omlouvám se.

119 8. Února 2019 17:33:36

Arto

*********************
Omlouvam se, mam na vikend kurz skialpu v jeseniku a po, ut su v praci, takze napisu asi ve stredu.

118 5. Února 2019 20:28:37

Hieronimus Bosh

ová skupina, tedy téměř nová, možná stejně nesourodá jako vypadala ta předchozí možná více. Arto a Lelekin se znají, sice to nevypadá, že by spolu dokázali více spolupracovat, ale třeba v cechu vědí, proč je do světa poslali zrovna spolu. A kdo je vlastně Azeroth a co umí, že jej rychtář najal. Vysoký vyzáblý chlapík, nevypadá, že by se vyznal v dolech v těžbě nebo v čemkoli jiném. Možná zdání klame a v dole dokáže překvapit.
Rychtář i Bron jsou možná trošku překvapeni konáním Lelekina s pochodněmi, které vytáhl z pytle a podal jednu Artovi a druhé se ujmul sám. Nově příchozí posunkem pochodeň odmítl. Bron povytáhne obočí a promluví na vás hrubým až drsným hrdelním hlasem. Vemte si celý pytel,řekl bych, že ho budete potřebovat.A natáhne ruku s pytlem, kde se nacházejí další čtyři kousky pochodní.
Půjdeme nahoru do kopců, k Dochartově jámě to není daleko, ale stejně přidáme do kroku, rád bych byl do setmění zpět ve vsi. Dny už se krátí. Urovná si postroj svého brnění a sevře kopí, které mu bude jako jediné dělat na cestě společníka, jinak nenese nic, z toho usuzujete, že cesta bude opravdu krátká. Začnete stoupat po pěšině, kterou jste dorazili do vsi, ale před skálou uhnete do leva a obejdete ji jakoby z druhé strany a pak začnete stoupat mezi stromy. Trochu vás zarazí nepříjemný zápach, který k vám zanesl vítr přes hranu kopce, ale ze začátku mi nepřikládáte, žádnou velkou váhu. Zezačátku. Ve chvíli kdy se přehoupnete přes hřeben kopce uvidíte před sebou malou planinu, snad kus bývalého pole nebo mýtiny, které ještě nepohltil les a uprostřed ní na první pohled lehce rozpoznatelný objekt. Šibenice, probleskne vám hlavou, ale to ještě není to nejhorší. Nejen že v oprátce visí již napůl rozklovaná mrtvola, která v lokti chybí obě ruce, ale pod šibenicí je opřené velké kolo, jež má v loukotích napletené něco co snad kdysi bývalo člověkem.
Bron se na vás otočí a s pošklebkem pronese. Říkají si Smečka, zbojníci co obtěžují kraj, prostý lid a našeho zemana. Je na ně vypsaná odměna. Ten co visí, býval havířem tady ve Třech dubech, ale nechal se zlákat sliby o lepším živobytí a o tom, jak snadno přijde k penězům, když se ke Smečce přidá a bude škodit. Chytli jsme ho před pěti dny. A ten zapletený v kole to byl obzvlášť parchant. V noci jsme ho chytli, když se snažil vykrást sýpku, začíná zima a nemají co v kopcích žrát, počítám, že do jara vychcípou jak mouchy. Chvilku si něco mumlá pro sebe a pak se na vás zase otočí. To je tady odstrašující příklad pro ostatní. Je to nutnost. Řekne jakoby chtěl ujistit sám sebe.
Cesta se vine stále nahoru do kopce, nijak zprudka ani klikatě, ještě jednou mezi stromy zahlédnete mýtinu, ale vítr již vane směrem od vás a vy si uvědomíte, jak je nádherně čistý, i když celkem chladný. Slunce se pomalu začalo chýlit k obzoru, když jste došli na širší cestu, která je částečně zarostlá trávou, ale jistě je pevná a upravená tak, že by po ní projel i menší povoz nebo kárka tažená mulou nebo koněm.
Už je to jenom kousek.Pronese Bron A kolem je to delší i když snadnější cesta. Když se budete vracet za tmy tak bych vám doporučil jít tudy dolů. Dojdete taky do Třech dubů, ale z druhé strany. Tudy odjížděly vozy a káry z vytěženým uhlím na vážení.
Pokud chcete cesta je dost široká aby jste již nemuseli jít v zástupu jako doposud, ani není strmá a zkušenější oko si musí povšimnout, že byla využívaná často, ale již před delší dobou.
Po pár stovkách sáhů a levotočivé táhlé zatáčce se před vámi otevře malé údolíčko se starou dřevěnou boudou, vedle které stojí velké kolo, nedaleko od něj vidíte snad zatlučený vchod do dolu.
A jsme tady.Promluví Bron. To je Dochartova jáma.Chvilku přešlapuje na místě a pak sáhne do záňadří. To vám mám dát.A podá vám tři flakónky s podivnou narůžovělou mastí. Máte nějaký dotaz?

117 5. Února 2019 19:16:18

Lelekyno

*********************
Upraveno :)

115 5. Února 2019 16:20:48

Azeroth Black

*********************
Hehe, já to neřešil protože mám svoje, ale ok

114 5. Února 2019 11:10:14

Lelekyno

echápavě se podívám na Arta. Chvilku na něj civím a přemýšlím nad tím, jak to myslel. Díval se na mě ale přitom mluvil na Brona? To mu tu pochodeň mám od Brona předat přímo z ruky do ruky? Snad zvládneš natáhnout ruku sám. Žádná reakce... Vezmu pochodeň od Brona a podám ji Artovi. Teď už můžeme Artíku? Řeknu se znatelnou ironií. Uchychtnu se a zrak odvrátím na Brona.

|1||2||3||4||5||6||7||8||9|poslední(9)>>