IMMORTAL FIGHTERS Dračí doupě

Najja

Hodnotil Wesagor_draenar,Sanquira_Van_Delbar,

Filtr příspěvků:

|1||2||3|poslední(3)>>

307 13. Ledna 2019 11:50:45

Necora

*************************
Na vědomost se dává , že 7 ledna odešel můj notebook do elektronického nebe (vyjebalo se toho víc ale tohle souvisí s hrou).
Dával jsem šanci tomu, že se mi nějakým způsobem podaří jej rozchodit, ovšem dnešním dnem je to definitivní.
Co z toho plyne - docela dost podstatných věcí.
1) nemám na čem psát - pro čtyři hráče (4 příspěvky ) je to docela dost velký problém , a na mobilu se s tím opravdu srat nebudu.
2) podklady ke questu jsou nenávratně v hajzlu....

S přítelkyní nemáme v plánu investovat v nejbližší době do nového PC, z důvodu důležitějších věci okolo domu. Takže ačkoliv je mi to líto, jsem nucen quest ukončit.
To co jste odehráli, pošlu ke zpracování hned jak bude čas a budu mít kde to sepsat.

245 5. Srpna 2018 14:18:15

Sanquira Van Delbar

rocházím davem a za nikým se doopravdy neotáčím. Přesto se snažím vnímat své okolí. Útržky rozhovorů. Slova. Pachy. Pohledy. Omluvně se pousměji na zarostlého člověka, když ho obcházím. Pokorně sklopím zrak před arogantním pohledem elfa, ani mě neviděl. Protáhnu se mezi dvěma hobity, jen abych o krok dál odstrčila trpaslíka bavícího se s dalším elfem a člověkem. Normální věc v plné hospodě. Princip neviditelnosti není nebýt vidět, ale nebýt důležitý, patřit do prostředí.

Když se dostanu na druhou stranu místnosti, držím v ruce dva měšce a nikdo si ničeho nevšiml. Kapku štěstí za sud dovednosti neměň. Už jsem skoro začala pochybovat. Pořád mi to jde. Stačí pracovat sama, jak jsem zvyklá a nespoléhat na jiné. Pod pláštěm přesypu obsah obou měšců do svého a ledabyle prohrábnu mince, jestli mezi nimi není i něco jiného. Jako, když tam ten šmelinář měl vyřezávaný talisman. To by se špatně vysvětlovalo. Oba prázdné měšce pak pustím na podlahu a nenápadně je kopnu do nejbližšího tmavého kouta.

Jako další se podívám směrem k pódiu. Nějaká sláva. A ne tak obvyklá. Sestavují pódium. Takže je to něco velkého a neděje se to tu často, aby se jim vyplatilo mít tu pódium stabilně. Pokusím se odhadnout o co půjde. Hudba? Divadlo? Ne, něco prostšího, ti lidé tu čekají na to. Co se líbí masám a není tak běžné? ... Zápasy gladiátorů? Stryptýz? usměji se a lehce zakroutím hlavou, musela bych se někoho zeptat, ale tolik mi na tom nezáleží. Já sem nepřijela pracovat. Rozhodně ne pracovat v hospodě. Možná by stálo zato pár dní se jen tak potloukat městem, omrknout, jak to tu funguje. Začínám skoro věřit, že to tu je tak bezelstné, jak všichni tvrdí. Mohla bych tu hodně vydělat.

Cleo přes dav nezahlédnu, na to je příliš prťavá. Snad ji tu nikdo neukradne. I když tohle je vlastně hodné město. S mírně jízlivým úšklebkem přehlédnu hospodu. Kde se pije, tam jsou problémy. Schovám si své výrazy pro sebe, opřu se o zeď vedle dveří, založím ruce na hrudi a rozhlédnu se. Dveře na ulici, dvě okna, další dveře kdoví kam, schody pod zem a nahoru. Přehlédnu únikové cesty a srovnám je podle líbivosti. Přesunu pozornost na lidi. Nepředpokládám, že bych viděla kohokoli známého, už jen díky naprostému nedostatku známých. Ani se nedá říct, že bych hledala cíl. V každé hospodě bývá alespoň jeden tajemný cizinec. Ušklíbnu se nad tou hloupou myšlenkou, přesto, nebo právě proto, že se ukázala tak univerzálně pravdivou. Ale nemohu ani říct, že bych se dívala vyloženě po něm. Spíš jen tak odhaduji společnost. Kdo u jakého stolu sedí, kam bych se mohla vmísit, pokud by se mi zachtělo.

233 12. Června 2018 16:48:23

Necora

momentě kdy skončíte jedna druhé v náruči, objeví se na tváři obou mužů spokojený úsměv.
Tak vidíte, že to dobře dopadlo. Já jsem vám to říkal. Prohlásí voják, který s tebou zkoušel Cleo hledat na místě kde jsi ji viděla naposledy.
Slova díků jenž se jim od tebe dostanou vojáci přijmou s tichým pokývnutím hlavy a ještě chvíli přihlížejí tomuhle radostnému shledání.

Myslím, že by jsme se měli vrátit na své stanoviště, prohlásí po chvíli druhý a pomalým krokem se ubírá nazpět směrem ke kasárnám.
Druhý voják mu souhlasně pokyne rukou ale ještě před odchodem upře svůj pohled na malou Cleo.
Zvědavost je prvek který nás táhne kupředu, a posouvá nás o pár krůčků dál. Nezapomeň ovšem na to, že také zodpovědnost je to co sebou vláčíme při naší cestě za poznáním. Ať už je to zodpovědnost tvé opatrovatelky tě hlídat, nebo tvá zodpovědnost vůči těm kterým na tobě záleží.
Mrkne na tebe a posléze se podívá ještě na Evelyn.
Hodně štěstí a příjemně strávený čas v Targosu přeji. Mírně se ukloní, a poté už následuje svého kolegu.

Vaše další kroky vedou směrem k hostinci, který se nachází nedaleko od vás o to hned jako první rohová budova východního křídla.
Dveře jsou otevřené dokořán a napříč tomu, že je něco po poledni, je zde celkem živo. Což lze usoudit nejen z frekventovanosti samotných dveří, ale také hluku jenž odtamtud vychází.
Jen za dobu co jdete ke dveřím stihli z ní vyjít dva lidé a tři hobiti.

Když se ocitnete konečně na prahu dveří a máte možnost vstoupit, naskytne se vám nevídaný pohled na plný lokál.
Hned na první pohled je jasné že pohyb zde nebude nic moc, alespoň ne nyní kdy všude jsou stoly a hromada návštěvníků.
Napravo od vás se nachází pult který je v obležení čekajících hostů. Po levé straně jsou okna a přímo před nosem na konci místnosti jsou pak dveře, které vedou opět ven. Přes četnost bytostí jenž se zde nachází lze jen stěží spatřit, že se místnost stačí za pultem ještě doprava.
Nyní ovšem stojíte ve dveřích a je jen na vás, kam zamíří vaše další kroky.

224 28. Května 2018 17:46:20

Necora

************************
Hele lidi řeknu to narovinu, a je mi jasný že některý z vás možná i dost naseru.

Nedávám to - naložil jsem si na sebe větší kus než jsem schopný unést.
V době když jsem quest zakládal, tak jsem byl singl, bez baráku a ostatních věcí které mě tak nějak časově neomezovali jako nyní. Popravdě jsem si moc přál mít hráče kteří jsou stále aktivní (už když hrál Wess s Angmarem quest u Ducha tak jsem se v tom zhlédnul), ale to jsem i já měl čas každý den. Musím říct, že teď nemám toho času ani polovinu z toho co dřív (Vyhlídky lépe nevypadají).
Tím že jsem vytvořil Najju jsem chtěl vytvořit i neomezený prostor právě pro hráče jako jste vy. Ty kteří umí psát, a mají neomezený prostor v rozvoji charakteru postavy ať už dělá cokoliv, další část biče kterou jsem na sebe ušil (ačkoliv si stojím za tím že tenhle prvek by hru nekazil, bohužel neskutečně hru prodlužuje ). Neomezený prostor (k vůli kterému byl quest založen - aby vás bavil) je to co musím nyní hlídat a opět to žere čas a nervy, neboť těch poznámek co musím mít abych se v tom neztrácel už je dost a to jste sotva na začátku.

Uvědomuji si že je to Fail z mojí strany, neměl jsem zakládat něco na co nemám (čímž vlastně kradu čas vám), ale prosím pochopte, že jsem to dělal s nejlepším úmyslem. Nechci nikoho poškodit, a nechci aby jste na mě byly vyloženě nasraní, nicméně přiznávám situaci takovou jaká je. Vím jak moc aktivní (a hlavně kvalitní) hráče tu mám a proto vás nechci brzdit a nebo vám nalhávat že to bude lepší. Možná ano, ale možná taky ne a zrovna k té druhé variantě se nyní přikláním, když vidím jak na tom jsem v následujících měsících.
O své expy by jste za odehranou část nepřišli, nicméně bych vás rád požádal (budu respektovat vaše rozhodnutí), aby jste souhlasili s ukončením questu (třeba i pro neschopnost PJ). Vím, že se zde dá navrhnout i změna PJ, ovšem už skrz výše zmiňované faktory (jakožto volnost prostředí atd, by bylo nejspíš hodně těžké někoho najít, a herní dobu by to nejspíš nezkrátilo).
Prosím zvažte pečlivě vaše rozhodnutí, tak či onak je to má chyba, a v jakémkoliv případě to bude porušení domluvených pravidel před založením questu z mé strany.

***************
Po domluvě s angmarem: měli by jste velký problém s tím kdyby se tempo změnilo oficiálně na jeden příspěvek týdne ? Já se stále snažím napsat tři dny od vašeho posledního odpisu a popravdě řečeno mě to dost ničí. Nerikam že bych nepsal častěji kdybych měl cas, ale momentálně musím psát i když mi to vůbec nejde a nemám z toho moc dobrý pocit. Prostě píši jen protože musim, nebo aspoň se snažím psát.

143 3. Února 2018 23:47:14

Sanquira Van Delbar

*********************
pass

142 29. Ledna 2018 21:05:19

Angmar18

*********************
Vážení, schvátil mě Moribundus a na psaní mám teď nulovou náladu. Prosím tedy o strpení, hned jak budu ve formě, napíšu...

140 27. Ledna 2018 16:32:48

Wesagor draenar

rae
Být služkou na dvoře lorda, jistota že bude mít plat a jídlo, místo na spaní a střechu nad hlavou, teplo krbu.
A je to práce uznávaná, ale co by se muselo stát aby se z ní stala dobrodružka? Někdy se stane, že syn lorda něco vyvede, ale stud ho nutí to skrýt a tak řekne že služka to udělala a služce nikdo neuvěří, ne lord, otec skutečného hříšníka. někdy jsou vyhnané, nemají na výběr. Nikdo nepřijme "zlodějku" do služeb, někdy není jiná možnost.

Ale někdy, někdy je to daleko subtilnější, někdy lord vyžaduje služby co jsou proti tomu co společnost považuje za správné. A může služka odmítnout? Někdy, ale lord je soudce a jak moc může odporovat soudci a jeho rozhodnutí? Někdy raději odejde z jeho služeb než udělat co je po ni žádáno. A muži, ano, muži. Často jsou mstiví a tak se jí mohou snažit život znepříjemnit jak mohou.

A někdy rodiče pro budoucnost svých dětí udělají něco bez ohledu na svou vlastní budoucnost. Mnoho způsobů jak se může stvořit dobrodruh či cestovatel hledající bohatství či práci ve vzdálených zemích. A další o čem bych rád mluvil, to bude svět trpaslíků a jejich společnost, jak se liší od lidské?

Usměji se, vytáhnu měch a napiji se. Přemýšlím jak si urovnám myšlenky než s nimi začnu. A pak mě napadá, proč toto všechno? Znám společnost mnoha ras, ale elfskou nikoliv. Možná když definuji ostatní, najdu pochopení společnosti mé rasy.

132 11. Ledna 2018 17:32:54

Wesagor draenar

rae

O lidských králích, kněžích a sloužících.

Každý muž i žena touží po uznání a jistotě, že tím co dělají mají uznání. Uznání znamená ochranu předtím, aby přišli o práci pro neschopnost. Být uznávaný řemeslník v očích ostatních znamená vždy mít obživu v každém městě a lidé v okolí spoléhají na to co můžeš nabídnout, vědí že od tebe mají dobré služby za dobrý peníz. A pokud by nějaký pán chtěl takového řemeslníka vyštvat, pak by jeho spokojení zákazníci mohli u pána poprostit, aby byl milostivý jelikož bez dobrého řemeslníka by mohl přijít vydřiduch co má špatnou práci. A pan řemeslník cítí jistoty, komunita jej bude chránit a v nejhorším i v jiném městě o něj bude zájem. A také stoupá v očích žen, má dobrou práci a vždy má dost mincí v kapse, jeho žena bude mít dobrý život a sdílet jeho jistoty. Každá by si přála být jeho ženou, ale jen jedna může uspět.

Být respektován znamená být chráněn, mít jistoty a být žádaný. A stejné je to pro řemeslníka jako pro krále i kněží. A tak je postaven i celý systém života. Kněží svým slibem kněžství slibují plnit povinosti svatým písmem psané a též mít jistoty a respekt svatým písmem daný. Svaté písmo říká, církev dostane desátků. Církev vlastní svatou půdu a místa s ní spojenou a půda nesvatá, ta patří králi. Tak káže písmo svaté, král má jistoty že kněží byli,
jsou a budou vlastnit jen kostely, kláštery a poutní místa s trochou přilehlé země jak písmo káže. A na oplátku panovník také něco získává, tito kněží jenž kážou lidem, ti ve svých kázáních mluví o panovníkovi jako bohem vyvoleném jenž přináší hojnost a řád zemi, přináší prosperitu a jeho bohem požehnaná modrá krev je proč on je vladař a ne ostatní. A jak to lidé slyší od malička, tak vědí že nemohou být vladařem, touží ale sami jsou spokojení s tím co je jim souzeno. A tak panovníkova jistota je to, že písmo mu zaručuje že on je jediným vyvolením panovníkem a lidé jsou spokojení. Jak by to vypadalo kdyby generál s nejsilnější armádou měl vést zemi? Každé větší město by postavilo vlastní armádu, zradilo své spojence a udělalo nové z nepřátel aby získala trůn. Byla by to nekonečná válka, jako ztracené město Řím. Prot jistota panovníka, pokud je jeho právo na trůn dáno a požehnáno bohem, pak nebojí se že lidé povstanou aby jej svrhli, o to se kněží na kázáních starají a za to desátek dostávají. A není to cech kde zájmy cechu se mění stejně často jako jeho cechmistr, církev má pravidla svatým a neměnným písmem dané. Na to spoléhá církev, král i poddaní.

A nyní k další jistotě, co se stane pokud někdo poruší co je ve svatém písmu psané? Co když vesničané a měštané povstanou ve zbraních, obsadí hran a popraví krále a nějaký měštan se prohlásí králem? Pak sousední království mají požehnání kněží a svatého písma vypravit válečnou výpravu, aby napravili co se stalo.
Jen ti modré krve mohou být králi, tak je psáno, a tak společně církev i panovníci z okolních zemí mají dokonalý důvod přivlastnit si další půdu pro sebe, získat větší moc. Někteří panovníci tajně i podporují místní nepokoje, aby mohli intrikami získat cizí zem. Ano, intriky, ale nesmějí se nechat chytit, jinak by mohla církev požehnat kárnou výpravu na ně a ne svrhnout je, ale vzít jim část území jako trest.

A jistoty králů, co se stane pokud Vikingové,barbarští válečníci z moří vylodí se a zaberou si království pro sebe? Nejen že nejsou modré krve, ale ještě uctívají bůžky lesů a řek, jak lidé říkají. Toto nejsou má slova, ale lidí co vikingy potkali. Nejsou modré krve, jsou to cizinci s cizími zvyky, pohani. Tolik nejistot pro sousední krále zda prostě nepůjdou dobývat dál, jelikož nerespektují písmo svaté lidské, pohrdají jím. Králové nemají jistot tedy.
Církev je rabována a statky zabrány, kněží zabíjeni, církev také ztrácí majetků a jistot. A lidé obyčejní, ti trpí válkou, umírají, přicházejí o majetek i blízké. Ti mají všechny důvod chtít dobyvatele pryč.

Králové i církev, stejně jako na sedláckého rebela tak na pohany vypraví kárnou výpravu. Nakonec hamižnost je prvotní lidská motivace. A nyní ještě jim získá respekt než, aby o něj přicházeli. Jsou dvě možnosti jak tyto konflikty dopadnou, kárná výprava či svatá válka uspěje a král má nových statků a možná i nového hrdinu udělá novým lordem a dámu statků. Tak z dobrodruha a válečníka stane se lord, za zásluhy i za finanční pomoc králi. A kde panovník obnovuje svá města a noví lordi staví své hrady a zakládají vesnice je třeba kněží, co starají se a naslouchají poddaným a jsou rádci králů, lordů, měštanů i poddaným. I církev přišla na své.

Ale co se stane když kárná výprava či svatá válka selže? Co pak? Pak většinou se uzavírají hranice, staví pevnosti a pevnůstky co stvoří ochranu před tou cizí mocností, v případě jen povstání vesničanů se uvalí embargo a dají se extrémní mýta, aby ti kdo od prodávají zboží z území králů modré krve prodávali neomezeni mýty, ale jakýkoliv obchodník co by chtěl prodávat zboží z území kde byla vzpoura, ten na mýtném přijde téměř o vše. A tak králové modré krve a církev bohatnou zatímco povstalci chudnou a možná i začíná hlad. Kněží na území podporují v lidech pocit, že takto to nemá být a jejich strádání a hled je boží hněv že jejich panovník není modré krve. A věřte,
jen studovaní kněží a gildy mají vzdělání aby chápali že to je dílo lidí, ne lidské. A tak obyčejní lidé žádají aby jejich panovník nemodré krve napravil co se děje, ale ten nemůže, to to zákeřná strategie modrokrevných králů. Co se může pak stát? Někdy povstalci to nezvládnou a bud se za podmínek vzdají či jsou druhou kárnou výpravou poraženi. Ale někdy jsou chytří, nebo modrokrevní panovníci něco od nich chtějí. Někdy tento povstalec přijde a ohne koleno před panovníkem modré krve a přísahá mu věrnost výměnou za prominutí a že s tane jeho vazalem.
Takový král co to přijme nebude příliš v oblibě u ostatních králů, ale krize končí. Ale ted přichází něco opravdu fascinujícího, někdy povstalecký král si vezme za ženu vzdálenou sestřenici krále co má modrou krev a jeho sestřenka také, s ní má synka kterého prohlásí za krále když je mu jeden rok. Náhle zemi nevládne povstalec bez modré krve, ale již panovník s modrou krví od své matky. A královská linie se kterou je spřízněný náhle má lepší vztahy. Časem získá respekt církve a i ostatních králů a život jde dál.

Proto se říká, sňatek je nejmocnější zbran v těchto temných dobách. Aspon mezi lidmi.

A pokud nevyjde svatá válka proti vikingům? No, nebezpečí invaze je děsivé a stavět na hranicích pevnosti pevnůstky je drahé, nejisté zda to bude stačit a cena na údržbu je ještě vyšší. Navíc pokud mají něčeho dobyvatelé málo, prostě jdou a rabují nebo si dojednou loděmi rabovat a objedou opevněnou hranici. A tak když je nedokáží panovníci porazit silou, zkusí to jinak. Někdy panovníci ci církev vyšlou misionáře aby konvertovali nevěřící a tedy uznávali všichni pravidla daná stejným svatým písmem. Jindy nabídne král co se bojí že je moc slabý, bude napaden a invazí dobyt a on zabit, už je mu jedno jak bude nenáviděn ostatními krály.
Nabídne vůdci vikingů svou dceru jako ženu a spojení takovéto náhle z nepřítele udělá přítele a spojence. Nákla ostatní králové se bojí že napadnout tohoto krále znamená bojovat i s Vikingy. Jistoty jednoho krále mohou být noční můrou jiného.

124 5. Ledna 2018 18:23:11

Wesagor draenar

rae
Opřu se zády o strom a podívám se na lísky jednoho keříku, jen abych jeden z lístků vzal mezi prsty. Pocit jakou má strukturu a poté se podívám ja jeho stopku, poté jde dál po stonku až k zemi kde vykukují kořeny. A poté je to co nikdo nevidí, jak jsou kořeny samy. Já vlastně nevím jaké mám kořeny? Co je to být elfem? Zeptám se, jakobych elfem nebyl, jen někým kdo se ocitl v elfím těle a netušil nic o této rase. Jen to že jí stejné věci jako lidé, množí se stejně, vyprazdňuje se stejně. Co znamená být elf?

Posadím se pod strom do tureckého sedu, zamyslím se a zavřu oči. Pokud se má přiblížit něco nebezpečného či zajímavého, hekáním či jinak by mě měli ochránit mé dubly. A proto se moc nebojím, meditovat.

Zavřu oči a zamyslím se, mluvím pro sebe potichu ale zde by to mohli slyšet i jiní, ale žádní tu nejsou. Co znamená být elfem? Elfové jedí, mají děti, vyměšují stejně jako lidé? Vím čím jsou stejní, ale čím jsou jiní?

Neznám odpověd, a tak odpovím o lidech které znám lépe. Lidé a jejich kultura. Když jsem je viděl poprvé,
byli to farmáři a sedláci. Shýbají se nad poli a domestikovanými zvířaty, žijí jako kolektiv. Jejich moudrost je moudrostí co se naučili za generace a moudrí jsou ti starší, a proto si starších váží, chodí k nim pro radu, nevyhání je z vesnic když jsou moc staří. Lidé jsou kočovníci, jsou někým kdo putuje světem od pouští po pláně a lesy, až do mrazivých hor a severských plání. Oni už nemají domov předků, museli jej ztratit před tolika lety. Lidé přichází ve velkém počtu na nové místo, co zde naleznou bud si podrobí aby jim ulehčilo práci, krávu za pluh, ptáčka do klece,
z víly služku. A co podrobit nelze, to uloví a snění. Aby jim nebyla zima, pokácí strom a pak další a další, hlavní jsou lidé jako skupina a vše ostatní je jen k tomu, aby to využili. Ano, lidé drží u sebe s lidmi a vše ostatní si podrobí či snědí. Zhluboka vydechnu.

A jací jsou lidé ve velkých společenstvích? Sobečtí, lidský druh je sobecký druh. Každý si přeje mít co nejvíce a mít se co nejlépe. Ale to bojuje proti mentalitě skupiny, pokud je někdo natolik sobecký, skupina jako celek jej vyžene, odsune na okraj. To je co je středem lidské spokojenosti, snaha o to získat co nejvíce a strach že bude vyhnán. A ten strach, ta sobeckost, je tu něco silnějšího než ta, láska k jejich dětem, každý z lidí se snaží i za cenu vyčerpání se k smrti, aby jejich děti se měli co nejlépe, sobeckost pro své nejbližší. Cokoliv aby jejich děti byli úspěšné a někdy, někteří lidé si uvědomí jak nemají dovednosti aby byli těmi mocnými, skloní hlavu a se skloněnou hlavou prosí mocné, aby je přijali k sobě, aby jim mohli sloužit a měli jistoty. Bojují za mocné, protože jejich úspěchy jsou společné.

A nyní přichází čas, drobnost co mám rád. Proč je víra v bohy tak silně v tolika duších lidských? Vím proč. Věřit v boha a jeho učení chrání před nejistotou. Pokud je mladá dívka lidská, pak od mala již slyší, jednou se vdáš a a o dům se budeš starat jak Bůh praví, to je tvůj úděl a povinnost jako dát dětí. Jistota a jasně dané, co se od ní očekává. A na oplátku jistota, muž má povinnost aby svou ženu chránil, zabezpečil, aby nikdy nebyla sama v nesnázích, vždy měla co na sebe, neměla hlad. A bůh řekl a tak se ve svatém písmu se píše, to jsou pravidla společnosti neměnná a před bohem a knězem stvrzená. Budiž dobrým věřícím, spln co se očekává a až nadejde tvůj čas, budeš v dalším životě odměněn. Jistota v životě, jistota co bude po životě. A králové a vladaři lidští? Těm bůh daruje kurunu, jejich krev je požehnaná a dokud budou na svých trůnech, dokud krev jejich krve bude vládnout,
bude říše prosperovat. Je to řád určený před mnoha lety ve svatém písmu, pravidla jako neokradeš, nesesmilníš určují jak mohou být lidé chamtiví a co je nepřípustné.

To jsou lidé, chamtiví a hledající jistoty. A ve strachu z vyhoštění ze společnosti, věří v pravidla jejich bohem sepsaná, napsaná v dávných dobách a neměnná jak se jim hodí, jak lidé zapomínají.

To je společnost lidská, ale jaká je elfská? Jaká je krollí?"
*********************
Já se zabavím tím že budu meditovat o kulturách ras, nyní jsem povídal obecně a chtěl bych časem se dostat i k určitým příběhům. Potřebuji si udělat jasno co dělá elfa elfem a co člověka člověkem, o čem jsou jejich kultury, co dělají a co ne. Až budu u náhodných příběhů, možná bys mohl říct nějaký ze svého světa? Zaujalo mě jak jsi zmínil že čaroděje znáš jen jako Brumbály, Merliny a Gandalfy. Ani náznak čarodějů žoldáků, Sarumanů, Sauronů, čarodějů stratégů či rváče barbary čaroděje.

121 2. Ledna 2018 15:33:25

Necora

***********************
Jsem nějakej nachcipanej po novém roce. Napíšu hned jak to půjde.

|1||2||3|poslední(3)>>