IMMORTAL FIGHTERS Dračí doupě

Najja

Filtr příspěvků:

|1||2||3|poslední(3)>>

143 3. Února 2018 23:47:14

Sanquira Van Delbar

*********************
pass

142 29. Ledna 2018 21:05:19

Angmar18

*********************
Vážení, schvátil mě Moribundus a na psaní mám teď nulovou náladu. Prosím tedy o strpení, hned jak budu ve formě, napíšu...

140 27. Ledna 2018 16:32:48

Wesagor draenar

rae
Být služkou na dvoře lorda, jistota že bude mít plat a jídlo, místo na spaní a střechu nad hlavou, teplo krbu.
A je to práce uznávaná, ale co by se muselo stát aby se z ní stala dobrodružka? Někdy se stane, že syn lorda něco vyvede, ale stud ho nutí to skrýt a tak řekne že služka to udělala a služce nikdo neuvěří, ne lord, otec skutečného hříšníka. někdy jsou vyhnané, nemají na výběr. Nikdo nepřijme "zlodějku" do služeb, někdy není jiná možnost.

Ale někdy, někdy je to daleko subtilnější, někdy lord vyžaduje služby co jsou proti tomu co společnost považuje za správné. A může služka odmítnout? Někdy, ale lord je soudce a jak moc může odporovat soudci a jeho rozhodnutí? Někdy raději odejde z jeho služeb než udělat co je po ni žádáno. A muži, ano, muži. Často jsou mstiví a tak se jí mohou snažit život znepříjemnit jak mohou.

A někdy rodiče pro budoucnost svých dětí udělají něco bez ohledu na svou vlastní budoucnost. Mnoho způsobů jak se může stvořit dobrodruh či cestovatel hledající bohatství či práci ve vzdálených zemích. A další o čem bych rád mluvil, to bude svět trpaslíků a jejich společnost, jak se liší od lidské?

Usměji se, vytáhnu měch a napiji se. Přemýšlím jak si urovnám myšlenky než s nimi začnu. A pak mě napadá, proč toto všechno? Znám společnost mnoha ras, ale elfskou nikoliv. Možná když definuji ostatní, najdu pochopení společnosti mé rasy.

132 11. Ledna 2018 17:32:54

Wesagor draenar

rae

O lidských králích, kněžích a sloužících.

Každý muž i žena touží po uznání a jistotě, že tím co dělají mají uznání. Uznání znamená ochranu předtím, aby přišli o práci pro neschopnost. Být uznávaný řemeslník v očích ostatních znamená vždy mít obživu v každém městě a lidé v okolí spoléhají na to co můžeš nabídnout, vědí že od tebe mají dobré služby za dobrý peníz. A pokud by nějaký pán chtěl takového řemeslníka vyštvat, pak by jeho spokojení zákazníci mohli u pána poprostit, aby byl milostivý jelikož bez dobrého řemeslníka by mohl přijít vydřiduch co má špatnou práci. A pan řemeslník cítí jistoty, komunita jej bude chránit a v nejhorším i v jiném městě o něj bude zájem. A také stoupá v očích žen, má dobrou práci a vždy má dost mincí v kapse, jeho žena bude mít dobrý život a sdílet jeho jistoty. Každá by si přála být jeho ženou, ale jen jedna může uspět.

Být respektován znamená být chráněn, mít jistoty a být žádaný. A stejné je to pro řemeslníka jako pro krále i kněží. A tak je postaven i celý systém života. Kněží svým slibem kněžství slibují plnit povinosti svatým písmem psané a též mít jistoty a respekt svatým písmem daný. Svaté písmo říká, církev dostane desátků. Církev vlastní svatou půdu a místa s ní spojenou a půda nesvatá, ta patří králi. Tak káže písmo svaté, král má jistoty že kněží byli,
jsou a budou vlastnit jen kostely, kláštery a poutní místa s trochou přilehlé země jak písmo káže. A na oplátku panovník také něco získává, tito kněží jenž kážou lidem, ti ve svých kázáních mluví o panovníkovi jako bohem vyvoleném jenž přináší hojnost a řád zemi, přináší prosperitu a jeho bohem požehnaná modrá krev je proč on je vladař a ne ostatní. A jak to lidé slyší od malička, tak vědí že nemohou být vladařem, touží ale sami jsou spokojení s tím co je jim souzeno. A tak panovníkova jistota je to, že písmo mu zaručuje že on je jediným vyvolením panovníkem a lidé jsou spokojení. Jak by to vypadalo kdyby generál s nejsilnější armádou měl vést zemi? Každé větší město by postavilo vlastní armádu, zradilo své spojence a udělalo nové z nepřátel aby získala trůn. Byla by to nekonečná válka, jako ztracené město Řím. Prot jistota panovníka, pokud je jeho právo na trůn dáno a požehnáno bohem, pak nebojí se že lidé povstanou aby jej svrhli, o to se kněží na kázáních starají a za to desátek dostávají. A není to cech kde zájmy cechu se mění stejně často jako jeho cechmistr, církev má pravidla svatým a neměnným písmem dané. Na to spoléhá církev, král i poddaní.

A nyní k další jistotě, co se stane pokud někdo poruší co je ve svatém písmu psané? Co když vesničané a měštané povstanou ve zbraních, obsadí hran a popraví krále a nějaký měštan se prohlásí králem? Pak sousední království mají požehnání kněží a svatého písma vypravit válečnou výpravu, aby napravili co se stalo.
Jen ti modré krve mohou být králi, tak je psáno, a tak společně církev i panovníci z okolních zemí mají dokonalý důvod přivlastnit si další půdu pro sebe, získat větší moc. Někteří panovníci tajně i podporují místní nepokoje, aby mohli intrikami získat cizí zem. Ano, intriky, ale nesmějí se nechat chytit, jinak by mohla církev požehnat kárnou výpravu na ně a ne svrhnout je, ale vzít jim část území jako trest.

A jistoty králů, co se stane pokud Vikingové,barbarští válečníci z moří vylodí se a zaberou si království pro sebe? Nejen že nejsou modré krve, ale ještě uctívají bůžky lesů a řek, jak lidé říkají. Toto nejsou má slova, ale lidí co vikingy potkali. Nejsou modré krve, jsou to cizinci s cizími zvyky, pohani. Tolik nejistot pro sousední krále zda prostě nepůjdou dobývat dál, jelikož nerespektují písmo svaté lidské, pohrdají jím. Králové nemají jistot tedy.
Církev je rabována a statky zabrány, kněží zabíjeni, církev také ztrácí majetků a jistot. A lidé obyčejní, ti trpí válkou, umírají, přicházejí o majetek i blízké. Ti mají všechny důvod chtít dobyvatele pryč.

Králové i církev, stejně jako na sedláckého rebela tak na pohany vypraví kárnou výpravu. Nakonec hamižnost je prvotní lidská motivace. A nyní ještě jim získá respekt než, aby o něj přicházeli. Jsou dvě možnosti jak tyto konflikty dopadnou, kárná výprava či svatá válka uspěje a král má nových statků a možná i nového hrdinu udělá novým lordem a dámu statků. Tak z dobrodruha a válečníka stane se lord, za zásluhy i za finanční pomoc králi. A kde panovník obnovuje svá města a noví lordi staví své hrady a zakládají vesnice je třeba kněží, co starají se a naslouchají poddaným a jsou rádci králů, lordů, měštanů i poddaným. I církev přišla na své.

Ale co se stane když kárná výprava či svatá válka selže? Co pak? Pak většinou se uzavírají hranice, staví pevnosti a pevnůstky co stvoří ochranu před tou cizí mocností, v případě jen povstání vesničanů se uvalí embargo a dají se extrémní mýta, aby ti kdo od prodávají zboží z území králů modré krve prodávali neomezeni mýty, ale jakýkoliv obchodník co by chtěl prodávat zboží z území kde byla vzpoura, ten na mýtném přijde téměř o vše. A tak králové modré krve a církev bohatnou zatímco povstalci chudnou a možná i začíná hlad. Kněží na území podporují v lidech pocit, že takto to nemá být a jejich strádání a hled je boží hněv že jejich panovník není modré krve. A věřte,
jen studovaní kněží a gildy mají vzdělání aby chápali že to je dílo lidí, ne lidské. A tak obyčejní lidé žádají aby jejich panovník nemodré krve napravil co se děje, ale ten nemůže, to to zákeřná strategie modrokrevných králů. Co se může pak stát? Někdy povstalci to nezvládnou a bud se za podmínek vzdají či jsou druhou kárnou výpravou poraženi. Ale někdy jsou chytří, nebo modrokrevní panovníci něco od nich chtějí. Někdy tento povstalec přijde a ohne koleno před panovníkem modré krve a přísahá mu věrnost výměnou za prominutí a že s tane jeho vazalem.
Takový král co to přijme nebude příliš v oblibě u ostatních králů, ale krize končí. Ale ted přichází něco opravdu fascinujícího, někdy povstalecký král si vezme za ženu vzdálenou sestřenici krále co má modrou krev a jeho sestřenka také, s ní má synka kterého prohlásí za krále když je mu jeden rok. Náhle zemi nevládne povstalec bez modré krve, ale již panovník s modrou krví od své matky. A královská linie se kterou je spřízněný náhle má lepší vztahy. Časem získá respekt církve a i ostatních králů a život jde dál.

Proto se říká, sňatek je nejmocnější zbran v těchto temných dobách. Aspon mezi lidmi.

A pokud nevyjde svatá válka proti vikingům? No, nebezpečí invaze je děsivé a stavět na hranicích pevnosti pevnůstky je drahé, nejisté zda to bude stačit a cena na údržbu je ještě vyšší. Navíc pokud mají něčeho dobyvatelé málo, prostě jdou a rabují nebo si dojednou loděmi rabovat a objedou opevněnou hranici. A tak když je nedokáží panovníci porazit silou, zkusí to jinak. Někdy panovníci ci církev vyšlou misionáře aby konvertovali nevěřící a tedy uznávali všichni pravidla daná stejným svatým písmem. Jindy nabídne král co se bojí že je moc slabý, bude napaden a invazí dobyt a on zabit, už je mu jedno jak bude nenáviděn ostatními krály.
Nabídne vůdci vikingů svou dceru jako ženu a spojení takovéto náhle z nepřítele udělá přítele a spojence. Nákla ostatní králové se bojí že napadnout tohoto krále znamená bojovat i s Vikingy. Jistoty jednoho krále mohou být noční můrou jiného.

124 5. Ledna 2018 18:23:11

Wesagor draenar

rae
Opřu se zády o strom a podívám se na lísky jednoho keříku, jen abych jeden z lístků vzal mezi prsty. Pocit jakou má strukturu a poté se podívám ja jeho stopku, poté jde dál po stonku až k zemi kde vykukují kořeny. A poté je to co nikdo nevidí, jak jsou kořeny samy. Já vlastně nevím jaké mám kořeny? Co je to být elfem? Zeptám se, jakobych elfem nebyl, jen někým kdo se ocitl v elfím těle a netušil nic o této rase. Jen to že jí stejné věci jako lidé, množí se stejně, vyprazdňuje se stejně. Co znamená být elf?

Posadím se pod strom do tureckého sedu, zamyslím se a zavřu oči. Pokud se má přiblížit něco nebezpečného či zajímavého, hekáním či jinak by mě měli ochránit mé dubly. A proto se moc nebojím, meditovat.

Zavřu oči a zamyslím se, mluvím pro sebe potichu ale zde by to mohli slyšet i jiní, ale žádní tu nejsou. Co znamená být elfem? Elfové jedí, mají děti, vyměšují stejně jako lidé? Vím čím jsou stejní, ale čím jsou jiní?

Neznám odpověd, a tak odpovím o lidech které znám lépe. Lidé a jejich kultura. Když jsem je viděl poprvé,
byli to farmáři a sedláci. Shýbají se nad poli a domestikovanými zvířaty, žijí jako kolektiv. Jejich moudrost je moudrostí co se naučili za generace a moudrí jsou ti starší, a proto si starších váží, chodí k nim pro radu, nevyhání je z vesnic když jsou moc staří. Lidé jsou kočovníci, jsou někým kdo putuje světem od pouští po pláně a lesy, až do mrazivých hor a severských plání. Oni už nemají domov předků, museli jej ztratit před tolika lety. Lidé přichází ve velkém počtu na nové místo, co zde naleznou bud si podrobí aby jim ulehčilo práci, krávu za pluh, ptáčka do klece,
z víly služku. A co podrobit nelze, to uloví a snění. Aby jim nebyla zima, pokácí strom a pak další a další, hlavní jsou lidé jako skupina a vše ostatní je jen k tomu, aby to využili. Ano, lidé drží u sebe s lidmi a vše ostatní si podrobí či snědí. Zhluboka vydechnu.

A jací jsou lidé ve velkých společenstvích? Sobečtí, lidský druh je sobecký druh. Každý si přeje mít co nejvíce a mít se co nejlépe. Ale to bojuje proti mentalitě skupiny, pokud je někdo natolik sobecký, skupina jako celek jej vyžene, odsune na okraj. To je co je středem lidské spokojenosti, snaha o to získat co nejvíce a strach že bude vyhnán. A ten strach, ta sobeckost, je tu něco silnějšího než ta, láska k jejich dětem, každý z lidí se snaží i za cenu vyčerpání se k smrti, aby jejich děti se měli co nejlépe, sobeckost pro své nejbližší. Cokoliv aby jejich děti byli úspěšné a někdy, někteří lidé si uvědomí jak nemají dovednosti aby byli těmi mocnými, skloní hlavu a se skloněnou hlavou prosí mocné, aby je přijali k sobě, aby jim mohli sloužit a měli jistoty. Bojují za mocné, protože jejich úspěchy jsou společné.

A nyní přichází čas, drobnost co mám rád. Proč je víra v bohy tak silně v tolika duších lidských? Vím proč. Věřit v boha a jeho učení chrání před nejistotou. Pokud je mladá dívka lidská, pak od mala již slyší, jednou se vdáš a a o dům se budeš starat jak Bůh praví, to je tvůj úděl a povinnost jako dát dětí. Jistota a jasně dané, co se od ní očekává. A na oplátku jistota, muž má povinnost aby svou ženu chránil, zabezpečil, aby nikdy nebyla sama v nesnázích, vždy měla co na sebe, neměla hlad. A bůh řekl a tak se ve svatém písmu se píše, to jsou pravidla společnosti neměnná a před bohem a knězem stvrzená. Budiž dobrým věřícím, spln co se očekává a až nadejde tvůj čas, budeš v dalším životě odměněn. Jistota v životě, jistota co bude po životě. A králové a vladaři lidští? Těm bůh daruje kurunu, jejich krev je požehnaná a dokud budou na svých trůnech, dokud krev jejich krve bude vládnout,
bude říše prosperovat. Je to řád určený před mnoha lety ve svatém písmu, pravidla jako neokradeš, nesesmilníš určují jak mohou být lidé chamtiví a co je nepřípustné.

To jsou lidé, chamtiví a hledající jistoty. A ve strachu z vyhoštění ze společnosti, věří v pravidla jejich bohem sepsaná, napsaná v dávných dobách a neměnná jak se jim hodí, jak lidé zapomínají.

To je společnost lidská, ale jaká je elfská? Jaká je krollí?"
*********************
Já se zabavím tím že budu meditovat o kulturách ras, nyní jsem povídal obecně a chtěl bych časem se dostat i k určitým příběhům. Potřebuji si udělat jasno co dělá elfa elfem a co člověka člověkem, o čem jsou jejich kultury, co dělají a co ne. Až budu u náhodných příběhů, možná bys mohl říct nějaký ze svého světa? Zaujalo mě jak jsi zmínil že čaroděje znáš jen jako Brumbály, Merliny a Gandalfy. Ani náznak čarodějů žoldáků, Sarumanů, Sauronů, čarodějů stratégů či rváče barbary čaroděje.

121 2. Ledna 2018 15:33:25

Necora

***********************
Jsem nějakej nachcipanej po novém roce. Napíšu hned jak to půjde.

120 1. Ledna 2018 22:01:27

Wesagor draenar

*********************
Jen podčárovka, posadím se ke stromu a prohlídnu si dlan přemýšlející o tom co mě vážek k chuti žít.
Tedy pass a turn, berte toto jako muj odpis ted. Příští pořádně rozepíšu, at se něco stane nebo vubec nic.

EDIT: Já nikam nespěchám a ani nemůžu, co vy?

112 28. Prosince 2017 04:24:32

Wesagor draenar

*********************
Si tu tak projíždím internet jak ve článcích i na youtubu "Playing Different Races in a RPG", "How to be good player in DnD" a "How to play evil character in DnD"

Obecně cokoliv jak hrát jako hráč, jak stavět charakter postavy, jak nahlížet na rasu a povolání jak se spojeno s tím jak je viděna a jak ji hrát. Vlastně cokoliv jak najít něco co by mě bavilo a zároven byla zábava se mnou hrát. Nyní nejsem spokojen.

Máte nějaká videa či články co jsou v tomto užitečné či mají dobře formulovanou myšlenku?

Osobně mě nejvíce zaujala část o Kultuře rasy, kultura a náhled na povolání ve světě. Todle je video co mě zaujalo nejvíce v tomto: https://www.youtube.com/watch?v=uyQFjXbuYHA

Je tu ještě jedno video o hraní zlých postav, ačkoliv nemusím souhlasit určitě stojí za zamyšlení: https://www.youtube.com/watch?v=e-0hgP1tNH8&t=118s

A jedno co je jen na zamyšlení jelikož konzistence je můj nemesis, jsem zákonně chaotický, pokud se na něco mohu spolehnout že budu chaotický, bohužel. Ale doporučuju kouknout na oba díly, schválně se sami zeptejte, co jsem? https://www.youtube.com/watch?v=aVMtDYm6HRM Někde je tam i video s otázkami které je dobré se zeptat po vytvoření charakteru aby člověk poznal jak bude fungovat ve skupině, kéž bych to měl v minulosti.

Jednoduše nyní ve hře nejsem spokojený a hledám konstruktivní řešení.

109 15. Prosince 2017 18:13:49

Wesagor draenar

*********************
Přemýšlím proč nemám to nutkání se sem dívat tak často jako dřív, proč nemám tu podvědomou chut popohánět ostatní. Proč nepřemýšlím ve volných chvilkách co chci dělat dál. A na toto jsem přišel, popovídáme si trochu protože s vámi není možné si popovídat jinak. (FB, cech, forum, hromadné zprávy, messenger etc.) Je nás příliš a příliš se naše rozvrhy RL liší. Tak k tomu ve mě probouzí chut hrát.

1. Užít si vlastní úspěchy, zásluhy a získanou reputaci a moc. Sanquira aktivně skrývá kdo je užívá si inkognito, Pelops je alchimistou co to neskrývá, ale ani nikomu neříká. A já si upravil svůj vzhled aby každá unce říkala "jsem čaroděj", hůl, šátek přes oči, roba magu zenhrhrista, dubly, hra se slovy. K tomu si užít zásluhy z questů minulých, a ty ukazuji jizvami a viditelnými bývalými poškozeními roby. tucet mrtvých nemrtvých, zabitý kyklops, zabitý půl tucet námořníků, zabitý půl tucet psolidí mocné organizace a zničení rebelů. A nějaký ten skřet a bahení behemot z prvního questu kde jsem jen pomáhal. Užít si to čím má postava se stala, čarodějem co bojoval a přežil, ten co má jizvy bojovníka a vzhled čaroděje a dává to najevo a tento vzhled není něco co by bylo příjemné být v jeho přítomnosti, není to Gandalf nebo Brumbál, to byli starci, todle je je mladík co miluje boj a má kouzla a má agresivní osobnost. A jak vše beze slov říká, čaroděj, on říká a chová se jako kejklíř snažíš se marně překonat auru toho čím skutečně je. *** Užít si postavu co už někým je a bonusy toho, v opačném případě vyškrtnout tento důvod proč mě baví hrát.

2. Cleo, možná to není vidět ale když jsem za ni položil ruku Sanquiry na mé rameno za to že se o mě postará a pak si přečetl jak ji to potěšilo, stala se z toho má nejsilnější vzpomínka na tento quest. Jako bych lusknutím prstu zapomněl na všechno i že mám nějakou jinou postavu, hrát za Cleo vedle Sabquiry se stalo tím jediným co jsem viděl a chtěl hrát. Ale z posledního příspěvku nevím, vypadá to že za Cleo nehraji když není na blízku a asi ani Sanquira za ni nehraje. Ale hrát sám na sebe (mezi dvěma mnou ovládanými postavami) není zábava. *** Takže pokud nemohu hrát za Cleo jen v blízkosti Sanq, musím to vyškrtnout z důvodů proč mám touhu hrát

3. Pocit sounáležitosti, bláznivé plánování a realizace tužeb. V minulém questu jsem měl Angmara a neustále jsme se bavili nebo nadávali jak PJ Duch nám házel klacky pod nohy a také jsme společně vymýšleli jak jen jako dva kouzelníci a třemi slaboučkými CP vojáky porazit tucet "vlkodlaků-psolidí" a jejich tři válečné psy. a vymýšleli jsme po zprávách jak vyhrát a jindy jak to udělat abychom při návratu do města mohli někoho podvést a dostat z něj druhou odměnu za jednu práci a jak se z toho dostat bez postihů. A ve questu předtím to byli nováčcia ty jsou skvělí, nováčci chtějí zažít první boj a jiní zase zkusit hadlování s CP a já pak mohu se s nimi bavit jak plánují dokázat to co chtějí a jak bych jim mohl pomoct a v boji je udržet naživu. (Například jsem jim dal svěcenou vodu pro boj proti nemrtvých a měl jsem lektvar rudého kříže pro krizi) **** Zde, každý je sám. S Angmarem jsem ztratil RL důvod si psát. Sanq je fascinovaná jen pro Cleo a má ji, ale já ji asi už hrát nemohu. Purson hraje sám se bou a ignoruje nás nebo je neaktivní.

4. Tvorba a hledání kouzel co nejsou na runovém stole. Tvorba je natvrdo na 16. úrovni a to druhé mi nikdo na IF nedá. ***

Závěr: Snažím se najít tu chut co mě žene si to tu přečíst každý den, psát ostatním aby psali, tu touhu vymýšlet společně bláznivé plány a nápady nebo jen sledovat jak ostatní dosahují úspěchů a zkoušet to napodobit. Nyní odmítám odejít z questu (jít od města), ale nenecházím chut jít do města.

107 14. Prosince 2017 16:57:29

Necora

******************************
Co se týče aktivity, tak je to s vámi příšerný. Neříkám, že se mi chce psát každý den, ale tohle je prachmizerný. Jediný aktivní je tu Angmar.
Situace se má následovně....Pokud nebudete psát normálně budu vás přeskakovat, jste rozděleni do třech skupin momentálně, takže ačkoliv nerad (neboť jsem se snažil vás držet ve stejné časové linii) budu psát každému dle aktivity jeho skupiny. (Omluvenky stylu - čekal jsem až napíše spoluhráč neberu, může se stát že občas je nutné aby postava zareagovala na to co dělá i ten druhý, ale ve většině případů by jste měli být schopní reagovat sami hlavně na to co píšu já.)
Jediný kdo se momentálně omlouval za neaktivitu byl Purson - ovšem i ten to už přešvihl. Proč nepíše Wessagor a Sanquira netuším....Pokud vás to nebaví, není nic jednoduššího než z questu odejít. Pokud možno RP cestou.
Nerad bych se dostal do fáze kdy se potkáte všichni a jeden hráč bude muset čekat týden než napíší ostatní....bohužel nejde aby v questu byl jen jeden hráč.
Poslední věc....od 15.12 do 27.12 tu nebudu (budu ale tak na vzkazy, herní příspěvky nikoliv).

|1||2||3|poslední(3)>>